O čem dalším mluvil? Třeba o tom, jak jej překvapil postup i výkony mužstva. A také o jednom zklamání, které teď zažívá.
Pane Busto, už víte, co vás čeká v nejbližších dnech?
Přiznám se, že nevím. Už po zápase jsem říkal, že jsem na vážkách, jestli skončím, nebo ne. Jsem dost unavený a pro konec mám i nějaké soukromé důvody. Dneska (rozhovor vznikal v pondělí dopoledne, pozn. red.) chci ještě připravit něco o vytipovaných hráčích pro přestupy, pak mě čekají pohovory s klukama. No a potom odjedu na Šumavu. Tam se rozhodnu.
Takže si od fotbalu neodpočinete ani na krátké dovolené?
Na Šumavě budu jenom jezdit na kole a odpočívat, určitě si vypnu telefon. Do pátku se rozhodnu.
Telefon jste poslední dobou musel mít hodně plný, že? Spočítal byste, kolik jste dostal gratulací?
Jéžišmarjá, to asi ani ne. Bylo toho hodně.
Jak vůbec vnímáte, když vás třeba na ulici zastavují lidé a blahopřejí vám k úspěchu?
Bohemka je rodinný klub, hodně se tady mezi sebou známe. Ale je pravda, že já jsem taková nátura, že bych byl radši vidět trochu míň. Tahle popularita mi moc nevyhovuje.
Berete přízeň fanoušků trochu s rezervou třeba i kvůli podzimu? To se týmu příliš nedařilo a z tribun se ozývalo i skandování "Busta ven!".
Musíme vědět, že jsme v Čechách a že je místní fandovská obec taková, jaká je. A to fanoušci Bohemky určitě patří k tomu nejlepšímu u nás v republice. Zato když jsem sledoval kauzu trenéra Hřebíka ve Spartě, to bylo něco otřesného. Když mu někdo zničí fasádu na baráku, to přece nemá s fotbalem nic společného. Já jsem si tady taky neprožil úplně všechno růžově, podzim nebyl moc příjemný. Na jednu stranu fanoušky chápu, ale oni jsou zase odtržení od informací, netuší, v jakých podmínkách trenér pracuje. Člověk se od toho musí oprostit, ale příjemné to určitě není.
Teď ovšem zažíváte opačné pocity, postupovou euforii. Už jste se něčím odměnil, nebo třeba dostal nějaký dárek od vedení?
Zatím mi tady v klubu ani nikdo nepoděkoval. Musím říct na rovinu, že jsem z toho i sám zklamaný. Že čelní funkcionáři Bohemky nejsou schopní ani trenérovi poděkovat za postup do ligy.
Výměna trenéra by byla strašně složitá
Vidíte, a já měl opačný pocit: že vám vedení věří, když vyhlašovalo, že nepřipadá v úvahu, aby tým v první lize vedl jiný trenér.
Spíš si myslím, že jsou si vědomi práce, která tady byla nastavená, třeba co se kontinuity s mládeží týká. Výměna trenéra by byla strašně složitá, aby vůbec přišel někdo, kdo by pochopil celý náš systém práce. Spojené áčko a béčko, návaznost na mládež, asi je to složitější než v jiném klubu. Vytipovat vhodného nástupce by nebylo jednoduché. Ale druhá věc je, že mojí práci věří a chtějí, abych v téhle funkci zůstal.
Když mluvíte o spojení prvního týmu a rezervy, které přes týden trénují spolu. Pokud vím, nikdo jiný se takhle v Česku nepřipravuje, berete to třeba jako takový svůj trenérský copyright?
Vzniklo to zajímavě. Jednak z ekonomických důvodů, protože Bohemka není schopná financovat zvlášť juniorku. A něco podobného jsem zažil na stáži ve West Hamu, i když tam to samozřejmě dělá mnohem větší tým. Z toho jsem si něco vzal a zkusil vymodelovat systém, který by šel zvládnout finančně na Bohemce. Vezměte si, že máme třicetičlenný kádr, na němž v podstatě pracujou jen tři lidi.
Zbyněk BustaNarodil se 10. března 1967. Jako hráč začínal v Sokolu Pyšely, mezi muži nastupoval v Měchenicích, Davli a Hvozdicích. Trenérskou kariéru zahájil u mládeže Bohemians. Poté se v roce 2005 stal hlavním koučem týmu. Absolvent gymnázia Busta je ženatý, v klubovém dotazníku uvádí jako své záliby houbaření a rybolov. Jeho trenérskými vzory jsou dva bývalí koučové Bohemians: Tomáš Pospíchal a Vlastimil Petržela. Bustovým největším úspěchem je zatím postup s Bohemians 1905 do první ligy. |
Podle výkonů některých mladíků v druhé lize se zdá, že jste s touhle novinkou uspěl.
Myslím, že jo. I v divizi v posledním utkání za naše béčko nastoupilo v základu osm dorostenců – a byli schopní porazit mnohem starší a zkušenější tým. Asi to začíná přinášet výsledky.
Znamená to, že díky řadě talentů nemusíte tolik tlačit na příchod posil? Nebo jsou pro první ligu noví zkušení hráči nezbytní?
Je to dvousečné. Myslím si, že Bohemka má mraky kvalitních odchovanců, přivádět hráče na stejné úrovni a ještě za to platit by bylo nesmyslné. Na druhou stranu: pokud by byli na úrovni Slezáka nebo Rady, tak je určitě rádi uvítáme. Ale abychom dělali přestupovou politiku jenom proto, aby to vypadalo, že se na Bohemce v létě něco děje, tak touhle cestou jít nechceme.
Jak by se Zbyněk Busta vůbec charakterizoval jako trenér, jaká je vaše herní filozofie?
Z toho, co jsme předváděli, je to celkem čitelné. Chci hrát hodně ofenzivní, na presink náročný fotbal. I všichni soupeři sami přiznávají, že je složité s námi hrát, náš projev je založený na agresivitě a pohybu. Druhá věc je pak do toho všeho pomalinku vnášet co největší herní kvalitu. To už se ale odvíjí i od kádru, který máte k dispozici.
Na tuhle taktiku jako trenér hodně sázíte, že?
Každému hráči chviličku trvá, než se přizpůsobí hernímu stylu – někdo to zvládne za půl roku, jiný za rok, další za dva. Taky to musí být podloženo koncepční prací na kondiční stránce, to je taky dlouhodobá záležitost, než odstraníte všechny nedostatky. I když to nikdo nechce slyšet, tak abych kondičně připravil fotbalistu, to je v mých očích záležitost na dva tři roky.
Nenapadlo by mě, že můžeme postoupit
Zpátky k uplynulé sezoně. Když budu upřímný: vůbec by mě na jejím začátku nenapadlo, že Bohemians budou na jaře hrát tak dobrý fotbal. Vy jste před začátkem ligy věřil, že by tenhle tým mohl hrát o postup? A že někteří hráči budou podávat takové výkony?
Ne, vůbec. Postupová politika Bohemky byla taková, že se na první ligu zatím vůbec netlačilo. Přemýšleli jsme spíš o středu tabulky. Měli jsme vysněné, abychom se pohybovali okolo pátého šestého místa, čímž bychom i fanoušky drželi v napětí, že se o něco hraje. Místo toho jsme si vyzkoušeli oba dva póly – nejdřív na samém dně, pak přišla ta vítězná série. Ale vy jste se ptal na něco jiného, ne?
Ptal jsem se na hráče. Že mě samotného někdy překvapovali. A zda byste to do nich řekl vy.
Neřekl, neřekl. Poprvé mě to trklo po šesti zápasech bez prohry v závěru podzimu. A pak hlavně v zimní pauze, tam jsme sehráli mraky kvalitních utkání. Troufnu si říct, že třeba na Tipsport Cupu jsme byli v některých zápasech proti prvoligovým mužstvům i lepší. Člověk pak musí začít nějakým způsobem rentgenovat, proč se tak děje.
A proč se tak dělo?
Bylo to založené na kondici, agresivitě. Říkal jsem si, že v takovém případě by to jaro mohlo vyjít – ale že to vyjde až takhle, to jsem vážně nečekal.
Z přípravných utkání jsem měl pocit, že zatímco vy jste hráli pořád naplno, některé prvoligové týmy jako by se trochu šetřily. Kromě toho jste sehráli i nevídaně mnoho přátelských zápasů. A pak jste slyšel kritiky, že jste přípravné tempo "přepálili" a na jaře na to doplatíte.
Ono hodnotit něco, do čeho člověk nevidí, je vždycky složité. Říct o někom, že přepálil přípravu... Já nevím, kde se ten názor bral.
Možná podle českých měřítek.
To ale mohli říkat lidi uvnitř klubu, kteří naši práci dennodenně sledovali. S nimi jsem pak třeba mohl polemizovat, že je toho hodně a je třeba zbrzdit. Ale já si pořád myslím, že příprava byla adekvátní – ukázalo se to, když byl tým schopný makat do posledního kola. Od některých lidí to byly zbytečné obavy.
Zkuste říct tři věci, které podle vás Bohemians zajistily postup.
První věcí, a určitě tou nejdůležitější, je týmový duch mančaftu. Většina ze zkušených hráčů už prošla iks kabinama, ale říkají, že takovou partu a takové nadstandardní vztahy v šatně ještě nikdy nezažili. To je bod číslo jedna.
Druhý motiv?
Vytipování zkušených hráčů a hlavně jejich charakterové vlastnosti. Karel Rada, Radek Sňozík, Pavel Lukáš, Dalibor Slezák – ti kluci jsou všichni skromní, na české poměry je až neuvěřitelné, jak se ztotožnili s Bohemkou. A co všechno dělali pro postup.
A zatřetí?
Asi i trošku štěstíčka, které nám na jaře hodně přálo. Když si vezmu Ústí nad Labem, Hlučín a podobné zápasy, tak jsme několikrát rozhodovali až v samotném závěru. Tady se k nám štěstí přiklonilo.
Nemůžu si pomoct: bylo to hlavně o vás, nebo i o soupeřích? Třeba Jihlava měla tragickou jarní část, i ostatní hodně ztráceli.
Mluvíme pořád o stejné věci: já neznám práci těchto klubů, nevím, jak trénovali v zimě, proto třeba Jihlavu nemůžu hodnotit. Ovšem bylo to pro mě taky překvapení, bral jsem je jako jasného kandidáta na postup. Jaro měli opravdu špatné.
Takže jaký byl podíl zásluh vašich a "zásluh" ostatních týmů?
Ta otázka není asi úplně dobře položená. Já jsem ten typ trenéra, který před každým zápasem hráčům říká: Je mi celkem jedno, co bude hrát soupeř. Důležité je, abychom my hráli to, co chceme, a dokázali to protivníkovi vnutit. Nechci se třeba připravovat každé kolo na nového soupeře, ale spíš vštípit určitý herní styl klukům tak do hloubky, že nás nikdo nepřekvapí. A naopak že my budeme tak fyzicky a psychicky silní, že jim jej vnutíme sami.
Úplně na konec: nemyslíte, že jste měl štěstí v tom, že vedení Bohemians netlačilo na postup? Teď slavíte, ale po 9. kole jste byli předposlední. Za to se většinou v českém fotbale vyhazuje.
V jiném klubu by to asi tak bylo.
