Brněnský tým nakonec v Mostě remizoval 3:3 a zajistil si tak účast v první lize i pro příští rok. K její jistotě přispěl Besta pěti góly.
Jste bojovník. Kde se to ve vás bere?
To musí mít člověk v sobě. Někdo je technický hráč, někdo bojuje, někdo tomu dá rozum. Ode mě se očekává, že do všeho vlezu. Že budu bojovat, nechám na hřišti všechno.
Boje o záchranu jsou navíc dost emotivní. To vám vyhovuje, že?
Takových zápasů se nebojím. V těchto utkáních je nejdůležitější sebevědomí. Člověk o sobě nesmí pochybovat ani v těch nejhorších chvílích. To rozhoduje.
V posledním zápase v Mostě jste se musel vyrovnat s urážlivými pokřiky. Soupeřovi fandové vám nemohou zapomenout gól rukou, který jste Mostu vstřelil na podzim.
Bylo to vyhecované. Řvali: Hrajte rukama jak Besta, parchante, pískali. Ale tím mně pomohli. Zdravě mě to vyhecovalo. Ale zase člověk musí udržet emoce na uzdě a neventilovat to zbytečným vyloučením.
Ale zrovna vy, když prohrajete, tak průchod emocím dáváte. Třeba po domácí prohře s Jihlavou jste hostujícím hráčům nadával do žebráků.
Prohry nesnáším a těžko se s nimi vyrovnávám. Emoce u mě pracují ještě dlouho po zápase.
Rok strávený v týmu Brna musel být pro vás velkou školou...
Oooo. Tento rok? Obrovskou. Pomohl mi hlavně po psychické stránce. Teď jsem silnější a odolnější.
Začátek však nebyl ideální, že?
Když jsem přišel do Brna, trenér Kotrba mě párkrát pěkně seřval v kabině, ať se vrátím do Púchova (Na Slovensku Besta hostoval z Ostravy, poté zamířil do Brna - pozn. aut.).
Hm, jiný na vašem místě by mohl mít s takovými řečmi problémy, ale vám to spíš pomohlo, že?
Byla to zkouška, jestli se po... nebo ne. A nakonec jsem důvěru dostal a do té doby, než Kotrba odešel z klubu, jsem hrál v základu.
Pak jste se musel vyrovnat s aférou po gólu rukou, který jste vstřelil Mostu. A musel jste na disciplinárku.
To bylo poprvé a doufám, že naposled. Je mi třiadvacet. Byla to obrovská zkušenost.
Na hřišti jste se s tím vyrovnal jak Argentinec Maradona na mistrovství světa v roce 1986, který po gólu rukou vstřelil nádhernou branku. Vy jste Mostu dal v dalším vzájemném zápase dokonce dvě.
Kdybych je nedal, tak by tam na mě lidi ještě víc pokřikovali. Takhle museli být ticho. Rozhodčí mi ale hned říkal, ať na ně raději nedělám žádná gesta.
