Třetí minuta a Sparta prohrává. Navíc hraje proti semknuté defenzivě, jež má výškovou převahu. A když se přece snaží zaskočit ji centrem, ostrý protivítr balony ve vzduchu brzdí, div, že je neotáčí zpět. „Zdálo se mi, že vše hraje proti nám,“ přiznává Kotrba.
Kouč už v první půli posílá za Sionka vytáhlého Kincla, aby se ve vzduchu snížila převaha domácích. Po pauze, kdy jeho mužstvo útočí po směru větru, pak vytasí další překvapení. V druhé půli nechává Kotrba vzadu jen tři muže.
Z obranné čtveřice se odlepí Flachbart a posunuje se dopředu. Napravo v záloze on, nalevo Zbončák - ne že by se zrovna těm dvěma výrazně dařilo, přesto plní, oč je trenér žádá. „Měli se oba držet co nejvíc na lajně, aby tím rozrušili obranný blok protivníka,“ líčí trenér.
To se Spartě daří a stupňuje tlak. „S hráči, co má, by pro ni byla ostuda, kdyby převahu neměla,“ tvrdil zkušený Jiří Němec, bývalý sparťan.
Na hřišti byl Němec výborný, ale zastínila ho klíčová postava soupeře. Karel Poborský korunoval kroky sparťanů ke zvratu. Právě Poborský, jenž přiznal únavu po zápasech reprezentace, se při změně taktiky nadřel: pendloval mezi pravou zálohou a středem, naběhal toho z týmu asi nejvíc. Ve snaze ocenit přínos Poborského pronesl Kotrba v emocích svérázné přirovnání. „Karel se nadřel jako cestovatel Holub, když jezdil po světě,“ prohlásil s obdivem.
