Kotiš se do Varnsdorfu vrátil bez fanfár. Ligu lehce vzdal, vyčítají mu

Léta se snažil prorazit mezi fotbalovou elitu, a když se to Matěji Kotišovi podařilo, po půl roce se z Hradce Králové vrátil domů do druholigového Varnsdorfu. Jenže jeho šéf Vlastimil Gabriel z toho neskáče do stropu.

Matěj Kotiš na tréninku Varnsdorfu | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

„Připadá mi, že to lehce vzdal. Bude mu třicet a teď měl dokázat, že na ligu má. Jasně, náš trenér je pro něj Bůh. Ale já mu doporučil, aby zůstal v Hradci, popral se o místo a ukázal charakter. A ne aby po pár zápasech, v kterých nehrál, utíkal do domácího pohodlí s tím, že už si ligu zkusil,“ podivuje se ředitel Gabriel. „V tom jsme se nepohodli.“

Místo Kotiše půjčil Hradec Králové do varnsdorfské Kotliny v průběhu podzimu jiného záložníka Jiřího Janouška. A od jeho příchodu nastartoval Varnsdorf jízdu, která vyústila ve výtečné 2. místo.

„Bohužel teď došlo k opačné výměně Kotiš - Janoušek. Škoda pro oba. Mates mohl hrát 1. ligu a Jirka u nás druhou, vždyť se tady chytil,“ připomněl Gabriel. „Příchodem Janouška a odchodem Kotiše jsme na podzim nastartovali něco, co tady léta s Matesem nebylo. Co bylo prospěšné pro tým. Možná moje slova na Matese zapůsobí, že tomu dá ještě něco navíc a třeba to bude ještě lepší než dřív. Ale to nemůžeme vědět. My samozřejmě nebudeme dělat nic proti sobě, aby to nefungovalo. Chceme být dál funkční jako doteď.“

Kotiš mohl v Hradci zůstat, ale rodinné důvody rozhodly. „S přítelkyní čekáme dvojčata, dva kluky, je na rizikovém těhotenství. Musím jí být nablízku. Rozhodl i stesk po domově, jsem takový místní,“ nezapírá Kotiš, který bydlí jen kousek od varnsdorfského stadionu. „Asi jsem nechyběl moc fotbalově, ale chtěl jsem prostě jít domů.“

V dubnu se u Kotišů počet dětí zdvojnásobí, vychovávají už dvě dcery. „Po třech letech jsem si vymodlil dva kluky. Fotbalisty. Tedy fotbalistu a hokejistu,“ uculuje se pyšný táta. „Snad čtyři děti zvládneme. Uvidíme. Kdyžtak je prodám,“ vtipkuje.

Plzeňský Marek Bakoš v hlavičkovém souboji s Matějem Kotišem v dresu Hradce Králové.

Žerty jdou ale stranou, když mluví o fotbale. A o slovech ředitele. „U srdíčka to zabolí, je to krutá realita. Budu trénovat a uvidím, jestli zůstanu, nebo půjdu do fabriky,“ pronesl. „Na druhou stranu pan Gabriel mluví na rovinu, nebere si servítky. Což je lepší. Víš hned na začátku, na čem jsi.“

Kotiš dokonce tvrdí, že nejde o osobní svár. „Nerozkmotříme se. Vím, jak to pan Gabriel myslí. On bere dobro klubu, není to na mojí osobu, že by mě neměl rád. Já ho vlastně i chápu, i když mě to zamrzelo,“ tvrdí špílmachr. „Ale opakuji: rodina se rozrůstá, a to je pro mě přednější. Přesto o fotbalovou motivaci nemám nouzi.“

Tohle určitě rád slyší trenér Zdeno Frťala. Byť stojí na straně ředitele. „Já šel taky 700 kilometrů do Teplic, když byla moje paní těhotná. Jde o osobní boj se s tím poprat. Mates i z toho důvodu ligu dlouho zvažoval, než kývl,“ podotýká kouč Frťala. „A teď byl zaskočený, že od pana Gabriela dostal trošku na čumák. Ale on to myslel dobře. Je i můj názor, že mohl ještě půlrok ligu zkoušet. Zklamalo mě, že to v Hradci nedotáhl do léta.“

Frťala to však Kotišovi zazlívat nebude, umí dělat tlusté čáry. „Třeba si to jednou bude vyčítat. Ale teď je náš hráč, společně z něj musíme dostat, co v něm je. Zkušenosti má a bude přínosem. Prvním tréninkem s ním začnu pracovat, jako by se nic nedělo,“ avizuje. Jen kapitánem už Kotiš nebude, osvědčil se Porcal a trenér funkci brankářovi ponechá.

Je možné, že by v záloze nastupovali Kotiš s Janouškem vedle sebe? „V případě odchodu jednoho středopolaře se může stát, že by se Janoušek vrátil,“ nadhodil Gabriel. „Ale nerad bych, aby se vytvořil nějaký fenomén Kotiš. Kabina byla za Kotiše, byla po Kotišovi, bude zase s Kotišem. Trenér to musí dát dohromady. Nikdo Matese nebude vyhazovat, když bude dělat, co má.“

Já to v Hradci čekal víc na ostří nože, říká Kotiš

Pod hradeckými „lízátky“ si líznul prvoligového fotbalového života, a ačkoli se z toho stala jen půlroční epizodka, záložník Matěj Kotiš nelituje. „Co tě nezabije, to tě posílí,“ tvrdil na startu přípravy druholigového Varnsdorfu, kam se z vlastní vůle vrátil. Kvůli rodině, s přítelkyní čekají dvojčata.

Co vám štace v Hradci dala?
Na jednu stránku to byla perfektní zkušenost, na druhou se moc nevyhrávalo a měl jsem období, kdy jsem nehrál. Trošku jsem se trápil. Nebyl jsem moc zvyklý střídat. Ale všechno je k něčemu dobré. Škoda, že se to vyvrbilo takhle s rodinou a vším. Možná bych ještě pokračoval, ale to je ve hvězdách. Udělal jsem si pár čárek v 1. lize, dal jeden gól v poháru. Jen ku prospěchu do budoucna pro mě co se týče rozhledu na fotbal.

Matěj Kotiš na tréninku Varnsdorfu

Jak to myslíte?
Ukázalo mi to, že člověk na sobě musí pořád pracovat. I když umí s balonem, jsou tam i jiné aspekty. Síla, rychlost, tvrdost, bojovnost. To je velký rozdíl mezi 1. a 2. ligou. Dobré je také, že když budu náhodou někdy trénovat, můžu děti motivovat, že i z takové „vesnice“ jako Varnsdorf se dá někam dostat. Akorát to chce mít nějaký cíl, chuť a štěstí na zdraví.

Prvních 9 zápasů jste byl v základu, pak až na dvě výjimky ne. Jak jste prožíval roli náhradníka?
Vnitřně mě to trápilo. Vždyť když jsem hrál od začátku, udělali jsme 10 z 11 bodů. Což je pro mě plus, ale bezvýznamné, na to každý dneska kašle. Když jsme prohráli s Jihlavou 0:3, to byl zlom. Ať už můj v základní sestavě, tak celkově i týmu. Přestal hrál líbivý fotbal, co produkoval prvních pět šest kol. Přišly dva měsíce bez výhry, všechno se vezlo, všechno bylo v té době na prd.

Jak funguje Hradec jako klub?
Stejně jako Varnsdorf. V lize jsou větší a bohatší oddíly, Hradec se to snaží vést skromně a rodinně. Parta v Hradci mě překvapila. Je podobná jako tady. Jsou tam kamarádi, přitom jsem si myslel, že už to v lize bude víc na ostří nože.

Ani porážky a poslední místo partu nerozklížily?
Samozřejmě se to na atmosféře podepsalo. Ale ne tak, že by někdo rozmlátil kabinu po prohraném zápase. Víc negativismu bylo od trenéra a vedení, ale to je logické.

Do ligy se můžete vrátit s Varnsdorfem. Zvládnete to?
Pro mě by to byl sen. Musíme pracovat na hřišti, vedení zase na tom, aby to vyšlo i mimofotbalově.

Překvapilo vás, jak Varnsdorf na podzim válel? Je druhý.
Nepřekvapilo. Je tady dobrý trenér a kádr, který je dlouho pohromadě. Velké plus přidávám tomu, že jsou tady kamarádi, žádní nepřátelé. Není tu nevraživost, pomluvy, naschvály. Nejde o otřepanou frázi, prostě je to jeden tým, bojují za sebe na hřišti i mimo něj.

Jak vás uvítali zpátky?
Jsem normální obyčejný kluk mezi dalšími dvaceti. Jsme všichni kamarádi. Podali jsme si ruce, pokecáme. V tom nebude problém.