"Ale nebudeme si nic nalhávat, dlouhá přestávka na mě byla znát," přiznal sebekriticky 30letý Vozábal, který přišel z Viktorie Žižkov a ve Zlíně podepsal dvouletou smlouvu.
Proč jste na poslední chvíli změnil rozhodnutí a do zápasu nastoupil?
Trenér Minář mi v pátek řekl, ať se vyspím a uvidím, jak se budu cítit ráno. Poslední týden jsem víc seděl v kanceláři na Žižkově než trénoval.
Přesto jsem si ráno při rozcvičování řekl, že nastoupím a vydržím, co to půjde. Trenér to nechal na mě a já cítil morální povinnost vlézt na hřiště aspoň na chvíli.
Na něm jste vydržel 61 minut, hrál aktivně a měl jednu velkou šanci. Vaši ránu ale gólman Houdek vytěsnil...
Moje rány vyplynuly ze hry. Byly tam situace, kdy se dalo vystřelit, tak jsem vypálil. Ale že jsem byl aktivní, to mi fandíte.
Jak jste se cítil, když jste po dlouhé přestávce konečně vyběhl na trávník?
Byla to úleva, že ze mě všechno spadlo a nemusím nic řešit. Konečně mám nějaký cíl, vidím světýlko v tunelu. Doteď jsem trénoval a nevěděl proč. Nyní chci Zlínu pomoci k návratu do ligy, i když soutěž bude nesmírně vyrovnaná.
Před zápasem jste ve Zlíně trénoval jen dvakrát. Bylo pro vás hodně složité zvyknout si na styl, kterým mužstvo hraje?
Tým poznávám za chůze. Trénoval jsem tady ve čtvrtek, v pátek jsem odjel do Prahy na jednání a pak se vrátil na odpolední trénink. Cítím se unavený, ale je tady dobrý mančaft a výborná parta. Jen si musím zvyknout, chce to čas.
Takže příště to bude ještě lepší?
Budu se snažit. Těším se, že tento týden v klidu potrénuju a dostanu se do herní pohody. Co se týče hry v záloze, je důležité, abychom si rozuměli. Moc jsem se těšil, že budu spolupracovat s Davidem Šmahajem, jehož hra se mi líbí. Ale to, že jsme se potkávali v lize, neznamená, že o sobě víme všechno. Spolupráci zlepší především herní praxe.
