Šestadvacetiletý záložník Salernitany se zabořil do velkého koženého křesla v hotelu Praha, kde je národní tým ubytován před pátečním přípravným utkáním s Jugoslávií, a v ruce tiskl mobilní telefon. Na hodinu a půl pohled upřel na obrazovku počítače a odpovídal.
"Už jsem jeden takový rozhovor dělal, vím, jak to chodí." S těmi slovy začínal první odpověď. "Jó, Liberec. Proti Milánu hráli kluci super. Škoda jen, že nedali na dva jedna dřív. Určitě by pak postoupili."
Právě jeho libereckého angažmá se týkala většina dotazů. V minulé sezoně byl klíčovou postavou mistrů ligy, ale po té se musel vrátit do Itálie, kde má ještě rok smlouvu. "To víte, že bych rád šel do Liberce zase, ale nezáleží už jen mně."
Do Salerna se mu v létě nechtělo a to dával v rozhovorech najevo. Proto ani nepřekvapilo, že mu to čtenáři vytkli jako neprofesionální přístup. "Myslím, že neprofesionální to bylo od Salernitany. Dva roky mi nikdo nezavolal, nikdo se nezeptal, jak se mám, jak se daří a tak."
I když trochu překvapilo, že otázek k jeho slovnímu konfliktu se Salernitanou během června nepřišlo víc, jak to vypadalo v diskusi pod rozhovorem s ním. "Jako zaměstnanec musíte poslouchat svého chlebodárce. Nezměnila vás úspěšná sezóna?" zněl dotaz. Nadzvedlo ho to.
A odpověď: "Mě úspěšná sezona nezměnila, ale změnilo se jednání Salerna. Já bych chtěl vidět vás, kdyby jste si dohodl podmínky se svým jak říkáte zaměstnavatelem a on je potom celý rok neplnil. Taky byste se choval, jako že se nic nestalo?!"
Hodně dotazů se sešlo k jeho předchozímu působení ve Spartě, odkud do Liberce neodcházel zrovna v nejlepším. "Jestli bych chtěl ještě někdy hrát za Spartu? Proč ne, záleželo by na situaci. Mám k ní vztah jako k jiným klubům."
Když právě před rokem na Letné dvěma góly domácí porazil, na tiskové konferenci tehdejší kouč Jaroslav Hřebík odpovídal novinářům, proč na vedení klubu netlačil, aby Kolouška ve Spartě udrželo. Hřebík tenkrát odpověděl, že ho dostatečně nezná.
Když měl Koloušek v on-line rozhovoru porovnat trenéra Hřebík s libereckou dvojicí Škorpil - Csaplár, na tu historku si vzpomněl. "Pana Hřebíka nemůžu hodnotit, protože ho neznám..."
