Ondřeje Kúdelu překřtila tu na Kundelu, jindy na Kedela, stejně jako Glen Kamara a jeho právník v emotivním prohlášení.
O Slavii se jednou dočtete, že se jmenuje Salvia (italsky šalvěj), jindy ji novináři bez pardonu zamění za Spartu, největšího rivala.
Stejný kiks si před pár dny neodpustil Neil Lennon, nedávný kouč Celtiku, coby expert v živém televizním vysílání. Přitom ještě na podzim svůj tým vedl ve dvou zápasech proti... Spartě!
Předloni se podobně sekla Chelsea, když na svůj web umístila informaci o předprodeji lístků na zápas se Spartou - asi netřeba zdůrazňovat, že hrála proti Slavii.
Cirkus kolem Slavie. Mohla si užívat, že píše historii. Jenže nemůže |
Je logické, že téma rasismu rezonuje daleko víc. Ale mohlo by se připomenout, že neúcta, přezíravost a ignorantství se projevují i jindy, než když kdosi utrousí hloupou xenofobní poznámku.
Pomíjím, že pohled zejména skotských médií na kauzu Kamara, byť se zatím nedostala z roviny tvrzení proti tvrzení, vyznívá dost jednostranně.
Ale pokud se Česko opakovaně (a leckdy oprávněně) dostává pod palbu za liknavost v boji s rasismem, ptám se: Co se za poslední desítky let změnilo na tom, jak si mnozí Britové (ne)všímají dění východně od německých hranic?
Když na začátku 90. let za londýnský West Ham chytal Luděk Mikloško a fanoušci mu v chorálu zpívali, že „pochází nedaleko od Moskvy“, byla to vlastně legrace. Nadsázka.
Ale čekali byste, že i třicet let poté budou ti, které sport živí, opakovaně zaměňovat názvy dvou českých rivalů a komolit „těm z Východu“ jména? I v tom lze spatřovat urážku.
Nebo chcete-li anglicky: It’s deeply disrespectful.
