Líbí se mi, jak sparťani neustále kecají o diskutování a údajném fňukání...

Pánové, a co Šural, Hapal, Lafata?

Mám pokračovat?

Vidím to malinko jinak, i když to neznamená, že mi nějak vadí. Toleruju ho. Od dob, kdy válel za repre a Live uplynulo hodně doby. Nepovedená angažmá v Lyonu nebo třeba Boleslavi, úpadek v repre, kdy na něj lidi pískali ukazovala fotbalový ústup ze slávy. K tomu různé excesy s šprckou na hlavě, průšvihy s rychlou jízdou... Hádky s novináři, urážení se... Nic z toho mu neprospělo a spoustu lidí s tím naštval. Teď mám pocit, že lidsky dozrál, má rodinu, zklidnil se. Na hřišti naopak. Tam se z gólovýho dravce, kterej často zbytečně simuloval, stal bojovník, kterej to přehání s agresivitou a diskutováním s rozhodčíma. Jeho deviza je, že dokáže tým strhnout a vybudit k lepšímu výkonu. Nijak nechci shazovat jeho kariéru, která ale byla skutečně hvězdná "jen" v letech 2004 - 2005.

V lize není hráče, který by měl lepší pokrytí míče... A teď, když odešel Lafi, tak už není ani útočníka, který by věděl, kam se postavit...

To, že Čecháčci na něho bučí v repre dresu, je jejich problém. U nás v Ostravě je Bůh!

Tečka...

Další mohykáni se asi příští sezónu vrátí - Pospěch a Zavadil.

Nemám ho rád, je jen stínen skvělého fotbalisty, jímž býval. Neustále dohadování s rozhodčími, fňukání, simulování apod. Na tohle jsem celkem alergický.

Bohužel zneužívá své jméno. A Baník bez něho hrál lépe. Tyto hvězdy šatnu spíše rozhodí než stmelí.

Nevím jestli Milan právě nezmeškal vhodný okamžik k ukončení vrcholové kariéry.

Pokud bude pokračovat v simulaci a diskusích s rozhodčími, nebude tím nejlepším příkladem pro začínající kluky.

Analogie ke generaci hokejistů přelomu století. Jednoduché vysvětlení. Systém soustředěné výchovy a tréninku mládeže z 80.let v 90. ještě dožíval, s tím i jedinečná mentalita hráčů a vedení s ambicí prorazit do "sportovní Evropy" v rozpuku svobodného podnikání a otevřených hranic. Oddanost výhradně své profesi a týmu, bez kterého je jedinec nulou.

Systém TSM a SVS pak metodici pohanili a popřeli, klubismus skončil. Talenti se dál rodí, ale nezařazení bloudí ve své režii s touhou se prosadit někde jako jednotlivci. Národní tým je v tomhle plánu spíše překážkou. Není divu, v žumpě FAČR.

Já bych k tomu právě dodal, že krom výchovy bylo pro tyhle hráče nesmírně důležité, že se mohli pravidelně v zahraničních klubech konfrontovat s výbornými hráči, což ti před nimi (za doby komunismu) nemohli. Myslím, že to byl zatraceně důležitý faktor.

Mohýkán? A ví autor, co to slovo znamená? To je příslušník něčeho. Baroš-a nehodnotím jeho hru, která byla jak na houpačce, není příslušníkem ničeho. Nemá žádnou hodnotu, jeho poslední 3 roky se srdcem Baníčku je jen další z jeho převleků. Chtělo by si to vyhrabat jeho éru v nároďáku a co jste o něm tenkrát psali a to, co si něm myslela většina národa. Floutek, bez lidských hodnot....jestli nakonec šel do sebe, čemuž já nevěřím, tak dobře pro něj. Jen z něj nedělejme hrdinu neb jim zdaleka není.

Jste si jistý, že víte o kom píšete?

Skončil jsem u slova "nerodí se". Ale rodí. Všude se rodí. Jen u nás pracujeme s dětmi špatně. Proč? Odpověď je článku o tom, jak jeden hradní pán dostal do svého klubu víc než celý Jihočeský kraj.

Tahat prezidenta do této diskuze, to je fakt velký mindrák z voleb

Je to prostě srdcař, kterých je málo. Legenda, na kterou by se měl každý fotbalista ať malý, či velký ještě jít podívat a jednou pak mohl říct svým potomkům "já ho viděl hrát na vlastní oči, vítěze L.M." Ať nám rozdáváš radost Milane