Nemá cenu po kratičké epizodě dělat z trenéra Davida Holoubka fotbalového kouzelníka, zvlášť když se prohrálo 1:2, ovšem za pozornost stojí. Věčně lehce roztěkaný chlapík dokázal v hráčích ne druhého, ale spíš třetího či čtvrtého sledu vzbudit dojem, že na nejvyšší úrovni obstojí.
Poprvé v nároďáku a hned gól! Nebyl to sen? ptá se Pešek |
Nemohl do nich nahustit detailní taktický plán, zato přesně věděl, co dělat. Během pár hodin s kolegy pragmaticky složil tým tak, aby mu nehrozila kolosální ostuda.
Stopeři a brankář z Olomouce, navyklí na spolupráci. Totéž pravý kraj, kde hráli dva slávisté. Ve středu hřiště bojovník Jánoš s kreativním Havlíkem. Vlevo rychlík Pešek z Liberce a na hrotu slávista Tecl, který vyplivne plíce, jen aby týmu pomohl. Zafungovalo to!
Podobně jako před čtyřmi lety Sparta proti Interu Milán, když ji Holoubek coby trenér dorostu ze dne na den dostal na povel. Už tehdy dokázal, že je mužem činu, že se nebojí odpovědnosti a že si v kritických momentech umí poradit.
Výhra Skotska v Česku? Velmi šťastná, zdůrazňují britská média |
„Věděl jsem, že když budeme hrát aktivně, tak tím soupeře hodně zrychlíme a budeme mít problémy. Proto jsme chtěli být pasivní,“ vysvětloval tehdy záměr, ke kterému se trenéři většinou nepřiznávají. Sparta senzačně vyhrála 3:1.
Než své outsidery vypustil proti Skotům, vyprávěl: „Nejsou tu diváci, takže se aspoň uslyšíme. Zkusím kluky od postranní čáry řídit. Vím, že to budou potřebovat.“
Jak řekl, tak udělal: radil, upozorňoval, máchal rukama, křičel, usměrňoval. Všechnu energii využil k tomu, aby do fotbalového slepence aspoň částečně vnesl řád.
Těžko říct, co se mu v noci před zápasem honilo hlavou a jestli vůbec spal. Fotbalem je tak prostoupený, že o něm dumá nonstop. Když se před čtyřmi roky pral se sparťanskou misí, líčil: „Třeba se vzbudím ve tři a začnu přemýšlet: Hele, jak vystřídáš, když ti vyloučí hráče?“
Poznámky si píše do notýsku, který si nosí na lavičku. Čte biografie slavných trenérů, odborné knihy i tréninkové deníky, podtrhává si v nich, co ho zaujme.
Přesto zatím v dospělém fotbale neprorazil: ve Spartě neustál jarní ztráty, v Liberci skončil po půl roce a v Ružomberku loni po slušných výsledcích rozvázal smlouvu na vlastní žádost. Jako by mu pořád víc seděl mládežnický fotbal, kde má k hráčům blízko věkem, bezprostředností a kamarádským přístupem. I proto letos kývl na nabídku od reprezentační osmnáctky.
 |
Být záplatou u áčka bral jako důležitý úkol, který rozhodně splnil. Hlubší závěry těžko vyvozovat, protože kdyby se stejně složený tým se Skoty utkal za pár dní znovu, klidně mohl být výsledek i výkon úplně jiný. Soupeř v pondělí vůbec neměl šajn, proti komu stojí. Skotové neznali jména, herní přednosti a nedostatky, nemohli tušit, do čeho jdou. Snad proto po utkání český výběr až nekriticky vychválili.
Skotský trenér ocenil narychlo složený český tým: Ten večer nám hodně ztížil |
Přesto zápas podtrhl, že náhled na domácí ligu bývá často přehnaně negativní. Hosté se mohli opřít o Robertsona, hvězdu z Liverpoolu, nebo o záložníka McTominaye z Manchesteru United. Vedle nich kmitali borci ze Southamptonu, Leedsu či Aston Villy. Ale všimli jste si, že by proti „no name“ hráčům z Baníku, Slovácka nebo Jablonce nějak vynikali? Ne, z mnoha statistik naopak Češi vyšli vítězně.
Když nic jiného, tak reprezentace zjistila, že i v případě kalamity má kam sáhnout. I kdyby se koronavirová hrozba znovu naplnila, na šanci čekají borci, kteří se nezaleknou.
Platí to pro hráče i pro trenéra Holoubka. Jeho hodíte do rozbouřeného oceánu a víte, že se neutopí.
