"Není to jen moje zásluha, ale celého mančaftu. Stojím, kde mám," nevytahuje se Karlík, zkraje sezony povolaný do útoku.
Vedení klubu ještě pátrá po posile na hrot, protože v kolonce útočníků figurují jen Veverka a Jindráček.
Jako by však Karlík vyslal vzkaz forvarda už shánět nemusíte! "Byl bych rád, kdyby žádný nepřišel a zůstalo to takhle," upřímně říká nový bombarďák, s vlašimským Bálkem zatím nejlepší střelec soutěže.
Karlík dvěma ranami složil Vítkovice 2:1 a v neděli vítězným zásahem dovršil parádní obrat s Duklou na 2:1. "Dva góly byly hlavou. A jeden proti Vítkovicím, když jsem běžel sám na bránu a dloubnul jsem míč nad gólmana. Hezký. Asi se mi takhle už v životě nepodaří brankáře přehodit," culí se 26letý hráč.
Bez dvou centimetrů dvoumetrový dlouhán se neubrání srovnání s hvězdou Janem Kollerem, dalším obrem. "Kluci si rejpnou, že jsem jako Koller. Výška má pro i proti. Jsem silovější typ, žádný sprinter," tvrdí muž s přezdívkou Karlos.
Vyučil se defenzivním záložníkem, jenže teď už je pár let zaškatulkovaný jako univerzál. "Myslím, že je to moje výhoda," vidí v tom přednost. "Kam mě trenér postaví, tam se snažím podat stoprocentní výkon. Vpředu, vzadu, ve středu pole. Tedy rukavice mi snad nedají," nehrne se Karlík do branky.
Kde vzniklo, že je z něj univerzální fotbalový voják? "Když jsem šel do Teplic, trenér Mareček chtěl útočníka a dal mě dopředu. Po návratu do Ústí jsem zase hrál stopera. Prostě to tak vyplynulo," vypráví.
Teď je z něj kanonýr. Na kolik gólů si věří? "Cíl nemám. Ale nejvíc jsem v sezoně dal čtyři, tak snad už osobní rekord trhnu," motivuje jej.
Po minulé sezoně, kdy se trápil se zdravím, si fotbal užívá. "Jsem hlavně rád, že mi všechno funguje, jak má. Kvůli zraněnému kotníku jsem loni ztratil dva a půl měsíce, pak se mi zase skříply plotýnky." Ústí pokračuje v druholigové euforii.
"Jsme pohromadě už rok a půl, to je největší důvod úspěchů."
