„Ve třech zápasech jsem hrál v základu, jednou jsem střídal a pouze jednou jsem se nedostal na hřiště. Oproti loňsku je to výrazně lepší,“ pochvaluje si Kobylík.
Loni jste toho moc neodehrál a také jednání o prodloužení hostování se protahovala. Už je vše v pořádku?
Musím to zaklepat. Navíc v klubu cítím, že se mnou počítají, a to je pro každého hráče dobře.
Jak se to projevuje?
Jedná se o drobnosti, které jsou ale důležité. Například mi obnovili výuku francouzštiny. To se může zdát jako nepodstatná věc, ale opak je pravdou, protože za to musí celkem dost platit a ve Štrasburku se peníze rozhodně nerozhazují.
Máte pozici v týmu jistou, nebo o ni musíte bojovat?
Není to lehké, protože na mém místě hraje kapitán a hvězda týmu. Proto hraje, i když se mu třeba nedaří. Určitou výhodou je, že nastupuje ve své poslední sezoně v kariéře. I to by mohla být moje šance.
Štrasburk nepatří mezi bohaté týmy. Jaké budou jeho ambice v této sezoně?
S penězi máte pravdu, ale na druhé straně se nám nestalo, že by se zpozdily výplaty. Ohledně našich ambicí bychom neměli mít problémy s udržením. Vedení klubu stanovilo cíl do desátého místa, a to by mohlo vyjít. Máme slušné hráče. Žádné velké hvězdy, ale dobrý tým.
Vedle ligy si zahrajete v reprezentaci do 21 let. Jak se těšíte na srazy reprezentačního výběru?
Je to vždy vítaná změna. Zahraji si, a navíc se dostanu domů. Kdo by to nebral. K tomu je také důležité, že kdo hraje v reprezentaci, je na očích, a to není nikdy na škodu.
Máte možnost sledovat, jak se daří bývalým spoluhráčům z Olomouce i reprezentace, kteří přestoupili do jiných klubů?
To víte, že jo. Mám zprávy o tom, jak se Radoslav Kováč uchytil v základu Sparty a pochopitelně sleduji úspěch Davida Rozehnala v Bruggách. Oběma to přeji. Hned po změně angažmá se probojovat do Ligy mistrů, to je jako sen. Hlavně Davidovi to přeji, ten si to hodně zaslouží.
Netrápí vás přece jen, že jste z olomouckých nadějí odešel jako první a hráči, kteří vás následovali, mají se svými týmy větší úspěchy a hned se probojovali do základních sestav?
Tak se to nedá brát. Souhlasil jsem s nabídkou, která se objevila, a pak přišlo zranění, které mě zbrzdilo. Přece nebudu klukům, se kterými jsem hodně odehrál a známe se i mimo hřiště, závidět. Naopak jim to přeji a věřím, že přijde i má doba a šance. Až přijde, chci být připraven.
