S jakými představami odjíždíte na začátek přípravy?
Je to pro mě velká výzva. Chci se prosadit do základní sestavy. O motivaci mám postaráno. V reprezentaci bude začínat nový kvalifikační cyklus o postup na mistrovství Evropy, někteří hráči zřejmě ukončí kariéru a tak bych se chtěl poprat o nominační pozvánku. Větší šanci už mít zřejmě nebudu. Podmínkou ale bude hrát stabilně v Německu.
S týmem jste se zachránili. Jak hodnotili uplynulou sezonu v Bielefeldu?
Byli spokojení. Měli jsme nejmenší rozpočet v lize a každý nás pasoval do role jasného kandidáta sestupu. My jsme se zachránili několik kol před koncem, a navíc jsme byli ve čtvrtfinále domácího poháru. To nikdo nečekal. Je to snad nejúspěšnější rok v historii klubu. Jedinou vadou na kráse bylo, že jsme posledních pět zápasů prohráli. Ale i to bylo ovlivněno tím, že jsme měli záchranu jistou.
V týmu funguje česká kolonie. Vedle vás je v kádru Radim Kučera a od začátku roku také Kamil Vacek. Berou vás mezi sebe, nebo jste odstrčení?
Nemáme žádné problémy. Všichni hráči nás berou. Každý si uvědomuje, že jde o výsledek týmu a je jedno, z které je kdo země. Jen nám občas trošku vyčítají, že spolu mluvíme víc česky. Na druhou stranu je to příjemné, mít v týmu několik hráčů z Čech. Navštěvujeme se, občas si něco grilujeme na zahradě.
V jaké pozici je Kamil Vacek, který přišel z Olomouce? Moc toho zatím neodehrál…
Mluvili jsme s ním o tom a říkali, že všechno chce svůj čas. Přišel s tím, že bude posilou, ale musí si chvíli zvykat. Málokdy se stane, že osmnáctiletý kluk naskočí rovnou do sestavy. Předpoklady má dobré, fyzicky i technicky je na úrovni. Určitě dostane šanci a věřím, že ji využije.
Bundesliga je třetí nejvyšší soutěží, kterou jste si vyzkoušel. Dají se srovnat úrovně francouzské, německé a české ligy?
To je strašně těžké. Francouzská se s německou snad nedá srovnat. V obou zemích se hraje opravdu hodně odlišně. To bych spíš německou porovnal s naší. Hraje se podobný fotbal, trošku rozdílná je ale jeho úroveň. S výjimkou našich špičkových týmů by ostatní hráli na konci tabulky o záchranu.
Nejen v kvalitě je asi německá liga odlišná od té naší. Co vás při tomto srovnání napadne jako první?
Je toho víc. Zájem o fotbal v Německu se nedá srovnat. U nás chodí tři tisíce lidí, v Německu třicet. Naprosto jiný je mediální zájem o fotbal. V neděli a pondělí se v televizi rozebírá první liga, pak dva dny druhá a do konce týdne pohár. A pořád dokola. K tomu klubové povinnosti, třeba autogramiády, různé společenské akce. Je toho víc. V Německu to zkrátka fotbalem žije mnohem více než u nás.
Do Bielefeldu jste odcházel z olomoucké Sigmy, kde v letní přípravě bojuje o místo v sestavě bratr Petr. Jaké má šance prosadit se do základní jedenáctky?
Věřím, že do dvou let bude patřit k nejdůležitějším hráčům celého týmu. Hraje jednoduše, má dobrou přihrávku, a to se hodnotí. Má na to, musí se ale o svou šanci porvat. Věřím, že bude mít příležitost ukázat, jak je dobrý hráč.
