"Gól v poslední minutě je dobrý proto, že soupeř už nemůže vyrovnat," prohlásili nezávisle na na sobě Fukal i jeho trenér Hašek. V některých zápasech za nepříznivého stavu vyráží vytáhlý obránce na trenérův pokyn na hrot útoku natrvalo, ale tentokrát to tak nebylo. "Vyplynulo ze situace. Zdeněk Svoboda táhnul míč zpátky ke mě a já, abych mu nepřekážel, jsem si naběhl dopředu," popisuje. Míč se dostal k Barankovi, a ten ho přiťukl rozeběhnutému obránci. "Z posledních sil jsem napálil míč na bránu a čekal jsem, že skončí někde u rohového praporku. Už dlouho jsem se totiž pořádně netrefil," přiznal 24letý fotbalista.
Fukal je především vyhlášený hlavičkář a nohou se prosazuje jen málokdy. "Naposledy jsem se takhle trefil v utkání se Žižkovem, když za něj ještě chytal Petr Kouba," vybavil se mu gól z podzimu 1998, když ještě hrával za svůj mateřský Jablonec.
Blonďatý zadák svému současnému klubu během čtyř dnů zachránil celou sezonu. Gólem, kterým v sobotu zvrátil zápas s Teplicemi, udržel Letenské ve hře o mistrovský titul a trefa do berlínské sítě zase oživila naději na postup do čtvrtfinále Ligy mistrů. "Porto prohrálo doma s Barcelonou, takže jsme zase v hře a prát se budeme znovu až do poslední minuty. Za týden nás čeká těžký zápas v Portu, které nás tady porazilo 2:0, a tak mu máme co oplácet. ještě se nevzdáváme," slibuje Milan Fukal.
Ani dva důležité góly, které z rodáka z Kokonína na Jablonecku udělaly hrdinu posledních dní, v něm však nevzbuzují touhu přestěhovat se do útoku natrvalo. "Na to vůbec nepomýšlím. Od toho jsou tady jiní renomovaní útočníci, já mám v popisu práce bránit. Když pak obránce nedostane gól a ještě sám branku vstřelí, tak je to dvojnásob dobré."