Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Když se fandění stane bláznovstvím

28 2006
Praha - Na Gambrinus ligu chodilo minulou sezonu v průměru 4085 diváků. Velkým evropským ligám se nemůžeme rovnat, přesto i v Česku žije dost fanoušků, kteří se svou vášní měří třeba s proslulým Španělem Manolem. K jednomu neodmyslitelně patří velký buben, dres španělské reprezentace s číslem dvanáct a černý baskický baret.

Ten druhý zase na sobě věčně mívá francouzskou červenomodrobílou trikoloru a v rukou drží živého kohouta Balthazara, symbol země.

Manuel Caceres a Clément Tomaszewski. Seznamte se, tohle jsou zřejmě dva nejbláznivější fotbaloví fanoušci na světě.

Vlastně promiňte, dva nejvěrnější. Vždyť Caceres, sedmapadesátiletý táta čtyř dětí, nevynechal jediný zápas španělského týmu už čtyřicet let. Klidně se trmácel i do Koreje nebo Kostariky. Od roku 1978 je dokonce neoficiálním maskotem reprezentace.

A Tomaszewski? Bez jeho kokrhajícího kamaráda by snad Francouzi ani nezačali hrát. Nevěříte?

Fanouška chválil i Zidane

„Takového parádního maskota nemá nikdo,“ říkal při mistrovství světa v Německu kapitán stříbrného celku Zinedine Zidane.

Však taky šedesátiletý podivín z francouzského města Antibes na letošním šampionátu kvůli němu zkusil. Poté, co ho při prvním utkání viděli v hledišti s Balthazarem komisaři FIFA, nechali ho vyvést ven.

Tomaszewski se však nevzdal. Pro svého kohouta vydupal speciální povolení a na zápasy ho už beztrestně tahal dál. Až do finále.

I z tohoto příběhu poznáte, jaké musí mít nejlepší fanda vlastnosti. Nezdolnost. Obětavost. Výdrž. Musí být připraven, že kvůli svému koníčku bude občas trpět, mnohdy ztratí i to nejcennější, co má.

Stejně jako Manuel Caceres, jinak po celém světě přezdívaný Manolo el del bombo. Před devatenácti lety vyrazil opět na jeden ze svých „výletů“, tentokrát do Rakouska. Po cestě však měl nehodu a strávil čtyři dny v nemocnici.

Když ho propustili, vůbec neváhal a spěchal na stadion, kde se zrovna hrál zápas Španělů. On na něm pochopitelně nemohl chybět.

Fandění mu sebralo rodinu

Přitom po celou dobu se o něj doma strachovala manželka i jeho čtyři děti. A tohle počínání Manuela bylo pro ní poslední kapkou, už dál nemohla žít s „bláznem.“ Sebrala se a s dětmi od něj odešla.

„Vrátil jsem se a zjistil, že rodina odešla. Doma všechno nechali, ale byli pryč,“ vzpomíná.

Jak si dvojník zahrál se Spartou

I v Česku mají fotbaloví fanoušci bláznivé nápady.

„Mým snem bylo jednou si zahrát za Spartu, což se mi povedlo,“ chlubí se osmadvacetiletý Michal z Hodonína.

Před dvěma lety vběhl sparťanský fanda na hřiště na Slovácku. Stoupa, jak mu říkají kamarádi, měl na sobě dres stopera Johany a mezi „spoluhráči“ vypadal jako jeho dokonalý dvojník.

Jak se vám to povedlo?
Plánoval jsem to půl roku. Všichni mi říkali, že jsem Johanovi podobný, tak jsem si nechal udělat jeho dres a sehnal lístek tak, abych byl co nejblíž hřišti a mohl tam nepozorovaně vběhnout.

To jste už na stadion přišel oblečený jako fotbalista?
Měl jsem ještě na sobě teplákovku, ale už z domu jsem vyrazil v kopačkách.

Na hřiště jste vběhl na začátku druhého poločasu tak nepozorovaně, že si vás dlouho nikdo nevšiml.
A rozhodčí si toho všiml až jako poslední. Křičel jsem na Pergla, ať mi nahraje. Kdyby to udělal, tak valím s balonem až do brány.

Co pak následovalo?
Odvezli mě na policejní stanici a dostal jsem dvě stovky pokutu. Ale já na to byl připravený, pod štulpnou jsem měl dvě stovky, mobil a občanku. Pak jsem se vrátil na stadion a Johana se mi podepsal na dres.                          (tov) 

Nezlomilo ho to, ani nelitoval. I když ztratil svou práci a byl téměř na dně, zůstal svůj.

„Ztratil jsem lásku své rodiny, ale získal lásku jiných lidí. Řekl bych, že fotbal je má milenka. Obětoval jsem kvůli ní všechno, ale za nic na světě bych se jí nevzdal,“ říká.

Vidíte, i on mluví o obětavosti, základní fanouškovské vlastnosti.

A i ty další - nezdolnost a výdrž - v sobě bezpochyby má.

Fotbal prostě miluje, cpe do něj veškeré peníze. Sám si platí zájezdy, ubytování i nové bubny. Prý už jich v „kariéře“ vystřídal deset. „Jeden jsem ztratil v Kostarice, další jsem zase daroval ve Venezuele a ostatní jsem prostě zlikvidoval,“ tvrdí.

Před dvěma lety mu ho dokonce v Bosně ukradli. Po dvou dnech policie zloděje našla a buben vrátila.

Ten stejný pak duněl z ochozů během španělských zápasů na nedávném mistrovství světa v Německu. Pro Cacerese to byl už sedmý šampionát, na který se vydal.

Na velký španělský triumf znovu čekal marně. Tým vypadl v osmifinále. Přesto Manolo hned vyhlásil: „Nekončím. Budu jezdit ještě dvacet let. Až budu mít na kontě dvanáct turnajů a bude mi 77 let, skončím. Do té doby budu u toho, i kdybych chodil o holi.“

To kohoutí muž je věru šťastnější člověk. Byť na vrcholné turnaje jezdí „teprve“ od roku 1982, už viděl Francouze jako mistry světa a Evropy, v Německu s nimi prožil další finále.

„Jsem na svůj tým hrdý. Vždyť já i Balthazar k Francii patříme,“ říká.

Autor:


Tabulka ligy

Známky

1,96

Matúš Kozáčik

Plzeň

1,97

Josef Hušbauer

Slavia

2,09

Tomáš Fryšták

Bohemians 1905

Góly

11

Michael Krmenčík

Plzeň

8

Stanislav Tecl

Jablonec

7

Milan Škoda

Slavia

Mužstvo Z V R P S B
1. FC Viktoria Plzeň 17 15 2 0 34:5 47
2. SK Sigma Olomouc 17 9 6 2 23:10 33
3. SK Slavia Praha 17 9 5 3 27:8 32
4. AC Sparta Praha 17 9 4 4 23:12 31
5. FC Slovan Liberec 17 9 3 5 24:18 30
6. FK Jablonec 18 7 6 5 24:21 27
7. Bohemians Praha 1905 17 6 7 4 16:14 25
8. FK Teplice 17 6 5 6 21:19 23
9. Fastav Zlín 17 5 6 6 19:24 21
10. Dukla Praha 18 5 5 8 19:31 20
11. MFK Karviná 17 5 2 10 17:25 17
12. FK Mladá Boleslav 17 5 2 10 19:30 17
13. 1. FC Slovácko 17 3 6 8 15:24 15
14. Zbrojovka Brno 17 4 3 10 12:24 15
15. FC Vysočina Jihlava 17 4 1 12 16:32 13
16. FC Baník Ostrava 17 2 5 10 22:34 11

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze