Naposled smrt muže od fotbalu postihla ve čtvrtek. Ve své kanceláři na Letné zemřel třiatřicetiletý Lukáš Přibyl.
Špičkovým fotbalistou nebyl, ale řídil elitní klub Spartu. Jeho smrt dosud není vyjasněná, ale dostupné informace ukazují na zdravotní problémy.
Jak vypadaly některé nečekané odchody fotbalistů?
Pavel Kouba (1. září 1938 - 13. září 1993)
Fotbal se mu stal osudem. Doslova. Chytal za Duklu, Spartu, byl brankářem vicemistrů světa z roku 1962. Po aktivní kariéře nastupoval za starou gardu, během jejíhož zápasu zemřel.
Pár dnů po svých pětapadesátinách v poločase utkání internacionálů v Sezimově Ústí se mu udělalo nevolno, tak odstoupil ze hry a po osprchování omdlel. Přivolaný lékař mu dal injekci, Pavel Kouba však v kabině po několika minutách zemřel.
O den později Sparta, v níž působil jeho syn Petr, cestovala do Stockholmu k zápasu 1. kola tehdejšího Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ). Brankářská jednička, tehdy čtyřiadvacetiletý Petr Kouba, ve výpravě z pochopitelných důvodů chyběla. Zápas, který vyhráli domácí 1:0, odchytal náhradník Milan Sova.
Necelý týden po smrti Pavla Kouby čekalo Spartu derby se Slavií. Ač se uskutečnilo den před jeho pohřbem, syn Petr ve sparťanské brance už stál. Podal vynikající výkon a přispěl k remíze 1:1.
Pavel Kouba začal kariéru na Kladně, v roce 1957 přišel do Dukly a vyrostl ve špičkového brankáře. Získal s ní čtyři tituly, byl v týmu, který na MS v Chile získal stříbro. Po přestupu do Sparty se vítězem ligy stal ještě dvakrát. Na závěr kariéry působil ve francouzském prvoligovém klubu Angouilleme.
Jan Sanytrník (19. července 1966 - 31. srpna 1999)
Byl známý především jako koncový útočník vršovických Bohemians, hrál ligu také za Cheb a České Budějovice. V nejvyšší domácí soutěži nasbíral sto startů a dal v nich třiadvacet gólů.
V době, kdy už v Bohemians pracoval jako klubový sekretář, byl ve čtvrtek 3. září 1999 nalezen v pražském Michelském lese s bodnou ranou v hrudníku. Předtím byl několik dní pohřešován a vyšetřovatelé později stanovili datum jeho úmrtí na 31. srpna. Cizí zavinění nezjistila ani nařízená pitva.
Podle dostupných informací Sanytrník v pondělí 31. srpna ráno opustil své přechodné bydliště v desátém pražském obvodě s tím, že si jde zaběhat do Krčského lesa. Kriminalisté na místě našli i kuchyňský nůž, který si mrtvý odnesl s sebou z domova.
Ve fotbalových kruzích kolovaly spekulace o Sanytrníkových dluzích z her a sázek, ale jeho manželka, která s ním ve společné domácnosti už půl roku nežila, tvrdila, že hazard rozhodně nebyl Sanytrníkovým koníčkem. Možnou souvislost smrti s jeho prací ve fotbalovém klubu nikdo z jeho nejbližšího okolí také nechtěl připustit.
Proč si s sebou Sanytrník bral na proběhnutí kuchyňský nůž? Je možné, že na něj při běhu nešťastně upadl? Spáchal sebevraždu?
Bližší okolnosti Sanytrníkovy smrti nebyly nikdy objasněny…
Zdeněk Jánoš (11. května 1967 - 15. září 1999)
Jánoš byl výtečným brankářem, který chytal první ligu ve Slavii, Jablonci a naposled v Příbrami. Během špičkové kariéry nastoupil ke 285 prvoligovým utkáním a vstřelil v nich tři góly z penalt. Je členem Klubu ligových brankářů, kteří ve sto a více ligových zápasech uhájili čisté konto. Jánoš neinkasoval ve 105 utkáních.
Osudnou se mu stala záliba v rychlých automobilech a rychlé jízdě. Ve středu 15. září 1999 se automobilem Volkswagen Passat nepřipoutaný vracel z příbramského tréninku. Mezi pražským Jižním Městem a Petrovicemi nedaleko svého bydliště narazil ve stopadesátikilometrové rychlosti do protijedoucího městského autobusu a byl na místě mrtvý.
Zdeněk Jánoš
Jánoš po sobě nechal manželku Evu a malé syny Dominika a Adama.
"Říkám si, nějaký spěchálek, protože tam musel mít tak kolem sto padesáti. Ale asi tak padesát metrů přede mnou to auto prudce uhnulo do protisměru. Ten skončí ve strouze, blesklo mi hlavou," popisoval tehdy řidič autobusu Václav Huleš. "Jenže on to srovnal přímo proti mně a bylo to hotové. Přišlo mi, jako kdyby to udělal schválně, a že do mě vlétlo jistě vedené auto. Bylo to jako řízená střela."
Paní Jánošová vyloučila, že by její manžel havaroval úmyslně.
"Telefonoval mi Evičko, už jedu. Slyšela jsem, jak startuje motor. A že prý se ještě ozve, až se bude blížit k domovu," řekla tenkrát paní Eva.
Pod palubní deskou Jánošova zdemolovaného auta se našel jeho mobilní telefon. Nejspíš mu tehdy při řízení spadl, když chtěl manželce říci, že je za chvíli doma. Jánoš se pro něj zřejmě sehnul a v dalším okamžiku přišel smrtelný náraz...
Jánošův dnes devatenáctiletý syn Adam patří do současného kádru prvoligové fotbalové Sparty.
František Veselý (7. prosince 1943 - 30. října 2009)
František Veselý byl jedním z největších slávistů historie, jeho sláva se dá srovnat snad jen s Pepi Bicanem.
František Veselý
Veselý byl vynikajícím útočníkem, mistrem Evropy z roku 1976, který celý život spojil se Slavií. Odehrál za ni nejvíc zápasů v historii klubu. Nastoupil v letech 1965 až 1980 do 920 utkání, z toho 404 bylo ligových. V lize dal 61 branek. Byl kapitánem.
Když se 7. května 2008 otevíral nový stadion v Edenu, což patří mezi největší události ve více než stoleté historii Slavie, hlavní postavou slavnostního ceremoniálu byl právě Veselý. Jako první se dotkl míče, v historické replice slávistického dresu provedl výkop prvního utkání proti Oxfordu.
Veselý zemřel ve spánku zřejmě na selhání srdce ve věku nedožitých šestašedesátin. Zpráva o jeho náhlé smrti byla zároveň překvapivá, Veselý byl zdravý člověk, nevídaně ve svém věku vitální a plný energie. Vždyť necelé dva dny předtím hrál za internacionály v Bílině...
Při vítězství 2:1 přihrál na obě branky, nestačili mu o patnáct let mladší protihráči, byl jako vždycky nepolapitelný. Ani druhý den, když se zastavil u kamaráda, neměl žádné zdravotní problémy.
