Možná to bylo nejlepší mužstvo všech dob. Pelé, Garrincha, Didi, Vavá a spol. představovali výjimečné individuality, které se podařilo semknout v jednu sílu. A spojovat hvězdy navzájem, přimět je v práci pro tým je těžký úkol.
Vyprovázeni pískotem
Brazilský fotbal žil pod vlivem opojné éry, koncem padesátých let celá země rozkvétala. Ovládal ji prezident Juscelino Kubitschek de Oliveira, populární lékař a potomek vystěhovalců z jihočeské Třeboně. „Padesát let za pět let,“ znělo jeho budovatelské heslo. Na místě, kde do té doby nebyl jediný barák, nechal založit nové hlavní město Brasílii, které mělo pověst největšího staveniště světa.
Bylo vlasteneckou výzvou něco dokázat i ve fotbale. Mistrovství světa předcházelo dlouhé a náročné soustředění. Teprve po něm se vybrali ti nejlepší.
|
Poprask způsobilo vyřazení Luisinha, miláčka celého Sao Paula. Novináři to kritizovali a fanoušci řádili. Nedokonalá režie navíc způsobila, že právě proti Luisinhovu týmu Corinthians hráli Brazilci poslední přípravu před cestou do Evropy. „Když jsme vyběhli na trávník, ozval se takový pískot, jaký jsem do konce kariéry nezažil,“ tvrdí Pelé. Měla to být pomsta za Luisinha, ale národní tým vyhrál 5:1 a hvězda Luisinho ani neblikla.
Psycholog se mýlil, nechtěl Pelého i Garrinchu
MS 1958 ve Švédsku Francouz Just Fontaine přijel na mistrovství kvůli předchozímu zranění v roli náhradníka, ale nakonec z něj byl hrdina. Nastřílel 13 gólů a dodnes drží rekord všech turnajů. Konečné pořadí: 1. Brazílie, 2. Švédsko, 3. Francie, 4. Západní Německo. Na závěr Brazílie porazila domácí Švédsko 5:2, což je nejvyšším vítězstvím v historii finálových utkání. Srovnatelný je s tím pouze triumf Francie před čtyřmi lety, kdy 3:0 smetla právě Brazilce. Byl to první šampionát bez jeho zakladatele Julese Rimeta, který dva roky předtím zemřel v Paříži ve věku 83 let. Brazilci vrátili světu útočný fotbal, zdokonalili rozestavení 4-2-4, založené na dynamické křídelní hře. Československo s Masopustem, Popluhárem a Novákem v sestavě zařídilo senzaci turnaje, když rozstřílelo Argentinu 6:1. Dobře se vyvíjel i zápas se Západním Německem, v němž vedlo 2:0, ale soupeř vyrovnal. Nakonec mužstvo nepostoupilo ze skupiny, podlehlo Severnímu Irsku 0:1 a 1:2 po prodloužení v dodatečném zápase. Trenérem byl Karel Kolský, nejlepším střelcem mužstva Zdeněk Zikán se čtyřmi góly. Remíza Brazílie s Anglií 0:0 se stala vůbec prvním bezgólovým zápasem v historii šampionátů. Poprvé na turnaji hrály všechny čtyři britské země a také Sovětský svaz s legendárním Lvem Jašinem v brance. Itálie se na mistrovství vůbec neprobojovala, Anglie vypadla už ve skupině. Na turnaj Angličané přijeli se špatnými pocity a výrazně oslabeni. Roku 1958 při únorové havárii na mnichovském letišti totiž zahynulo osm fotbalistů Manchesteru United. |
Nebo zubař Mário Trigo, štědrý dárce mnoha vtipů.
Potom psycholog Joao Carvalhaes. To byla pozoruhodná postava nejen věčně neoholenou tváří a šedým svetrem, v němž chodil všude. Bral si na pohovor jednoho hráče po druhém a nechával je nakreslit postavu muže. Intelektuálnější typy malovaly dokonalé figury, méně vzdělaní dětské panáky.
Pak Carvalhaes přistoupil k trenéru Vicentemu Feolovi a mimo jiné mu poradil: „Garrincha je prostoduchý a nemůže hrát. Pelé je ještě dítě bez bojovného ducha.“
Zavalitý Feola poděkoval, ale měl svou hlavu. Oba jmenované nechal od třetího zápasu hrát a stali se hvězdami šampionátu.
Orchestr v jednom taktu
Od chvíle, kdy Pelé s Garrinchou nastoupili, se mužstvo rozjelo. Dva nula nad nebezpečným Sovětským svazem, čtyři čtvrtfinálové góly se Severními Iry následované výhrami 5:2 v semifinále nad Francií i ve finále s domácími Švédy.
Sledovat Brazilce bylo vrcholným zážitkem, tisk se v tom vyžíval: fotbal se musí hrát v rytmu jako hudební dílo, Brazilci to dokážou v jednom taktu, zatímco jiní ne.
Neobyčejná technika umožňovala kombinace na jeden dotyk. Brazilci své soupeře utancovali. Přivedli na svět zdokonalený systém 4-2-4, který čtyři roky od minulého mistrovství studovali na svitkových filmech v podání Maďarů.
Zrodily se fotbalové legendy. Z Pelého byl od té doby král trávníků. Garrincha si drží pověst nejlepšího pravého křídla všech dob. Proslul fintou, při níž udělal kličku doprava, najednou prudce změnil pohyb opačným směrem, a tím zmátl soupeře. Poletoval po křídle, věren svému jménu znamenajícímu v portugalštině třepotavý ptáček. Snad mu pomáhaly i jeho zvláštně pokřivené nohy, jedna do X a druhá do O, kvůli nimž mu lékaři v mládí po operacích řekli, že bude rád, když začne normálně chodit.
Byli i další: brankář Gilmar, spolehlivý obránce Nilton Santos, efektivní útočník Vavá a hlavně Didi, autor dokonalých přihrávek. Říkalo se jim suché listy, lehce načechraný míč dolétl přesně k nohám spoluhráče.
Brazílie se loučila s hráči pískotem a vítala je triumfálně jako zlaté hochy. Celá země připomínala jeden velký karneval.
Zatracení a obdiv jsou ve fotbale věční sousedé.
Francouzského útočníka Justa Fontaineho nesou na ramenou spoluhráči (zleva) Yvon Douis, Andre Lerond a Jean Vincent poté, co dal na světovém šampionátu v roce 1958 ve Švédsku čtyři góly Němcům a Francie vyhrála 6:3. Fontaine dal na šampionátu celkem 13 gólů, což nikdo dosud nepřekonal. |
Brazilský útočník Garrincha obchází velšského obránce Mela Hopkinse ve čtvrtfinále světového šampionátu v roce 1958 ve Švédsku. |
Brankář Lev Jašin ze Sovětského svazu vyráží míč v zápase s Anglií na světovém šampionátu ve Švédsku v roce 1958. |
Pelé objímá střelce gólu Vavá, který se trefil do sítě švédského gólmana Karla Svenssona ve finále světovém šampionátu ve Švédsku 1958. |