Když hráči zpívají Happy Birthday...

Rotterdam - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Zprvu štěbetání, rozverné klábosení, otevírání několika plechovek piva, pak jen unavené úsměvy a jediné přání - spát! Přes pět hodin trvala českým fotbalistům cesta zpátky. Erich Maria Remarque by mohl psát pokračování svého románu, pouze ho z první světové války posunout do dalšího tisíciletí a na fotbalové hřiště.SOUHRN VŠECH ČLÁNKŮ O SOBOTNÍ KVALIFIKACI

Co se dělo po kvalifikačním utkání v Nizozemsku? Od doby, kdy čeští hráči vykročili ze stadionu, až po chvíli, kdy u pražského hotelu vystupovali z autobusu?

Nejdřív se spěchalo, letadlo čekalo. Hráči se po utkání vysprchovali, oblékli do tmavých obleků, někdo přes sebe hodil světlehnědý kabát a šlo se uličkou, kolem níž stál špalír novinářů. Baroš vyšel se stehy na hlavě, Nedvěd kulhal a přidržoval se zábradlí.

Hoši, rychle na letiště, padá mlha! Během hodiny se sobotní Rotterdam ponořil do hustého oparu. „Pane jo, co když se nepoletí?“ obávali se hráči.

Nakonec zbytečně, i když v té chvíli se starost stupňovala.

Čechy pobouřila lež
Rotterdam (jap) - Podřadné ubytování, arogance pořadatelů při tréninku a Pavel Nedvěd téměř v roli vyvrhele. Takové zvěsti o českém týmu vyšly v nizozemských novinách v den utkání. „Informace se absolutně nezakládají na pravdě,“ prohlásil tiskový mluvčí Daniel Macho na tiskové konferenci po utkání. V novinách stálo, že si Češi stěžují na hotel, kde bydleli, i na tréninkový areál Excelsioru Rotterdam. „Je to naopak, děkujeme za to, jak a kde jsme se mohli připravovat,“ napovídal trenér Brückner.

Za remízu 2,7 milionu
Beroun (jap) - Unikátně vysoký vklad 600 tisíc korun na dva sázkové tikety vyšel muži z Ostravy. Nejdřív vložil 400 tisíc na švýcarské hokejové play-off a pak několik dní čekal, jestli mu vyjde i druhý vsazený zápas: remíza fotbalu Nizozemsko - Česko. Na druhém tiketu za 200 tisíc ke stejné dvojici zápasů navíc přesně odhadl hokejovou baráž Kladno - Havířov. „Dohromady vydělal 2,7 milionu korun, což je letos zhruba druhá nejvyšší výhra,“ řekl Lubomír Ježek, mluvčí Tipsportu.

Proč zmizel Rosický?
Rotterdam (jap) - Tomáš Rosický se jako jediný před zápasem rozcvičoval v teplácích a navíc v kabině zmizel o deset minut před spoluhráči. „Měl jsem až moc těsně zavázané tejpy na kotnících, brněly mě z toho nohy. Masér to musel převázat,“ vysvětloval Rosický.

Letištěm, které je o půlnoci obvykle prázdné, se rozléhalo bubnování, létaly blesky, kdekdo si k českým hvězdám přišel pro podpis. Jak by také ne, když do Prahy startovalo dalších šest letadel s fanoušky.

„To je hukot,“ prohodil brankář Čech, když procházel kolem českého bubeníka s parukou v národních barvách.

Než záložník Šmicer položil na pult u odbavení svůj pas, vyslechl si spoustu rad do života a ještě jednu předpověď: „Vláďo, určitě to bude kluk, to ti garantuju.“

Šmicrovi mají dceru Natálku a paní Pavlína je podruhé těhotná. I Šmicer, a především jeho tchán Ladislav Vízek, bývalý reprezentant, by rádi „malého fotbalistu“.

Je hodina po půlnoci, neděle 30. března, narozeninový den.

Letadlem se nese blahopřání k Poborskému a Kollerovi. První slaví jedenatřicátiny, druhému je třicet. „A zazpíváme jim!“ Chvíli, snad pět vteřin, to trvá, než se hráči rozhoupou a spustí: „Happy Birthday to you.“

Vysoký Koller s malým Poborským, chlapíci, kteří vstupují na hřiště za sebou jako poslední ze všech, se pobaveně usmívají. Falešné tóny nejde přeslechnout. „To vám teda dík,“ je slyšet z přední části letadla.

V Praze se vystupuje s letním časem na hodinkách, „rada starších“, Poborský, Nedvěd a Koller, obklopuje trenéra Brücknera a žádá, aby trochu pozměnil nedělní program.

Trénink měl být až odpoledne. „Ale to bychom neměli volno...“

Prosadili si to. A po páté ráno usínali.