Mladík Jakub Heidenreich, který loni hrával na postu levého obránce, je totiž celý července s českou reprezentací na mistrovství Evropy do 19 let a kouč Psotka při nedostatku levých beků sáhl po Kazárovi. "Je to pro mě úplně nová role. Trenér mi dal šanci v obraně i proto, že v útoku je spousta hráčů," řekl 23letý odchovanec jesenického fotbalu.
Vaší dosavadní profesí byl útočník. Máte díky tomu soupeřovy útočníky líp přečtené?
No, využít se toho dá. Jenže spíš mám v sobě návyky útočníka a občas se zapomenu vepředu, kam mě to pořád táhne. Ale já jsem nikdy nebýval klasický hroťák, spíš krajní útočník nebo záložník, oproti tomu už ten kraj obrany není takový skok. Hlavně je potřeba si důsledněji hlídat věci vzadu a hra dopředu, to je pak nadstavba. To dělá krajního beka kvalitním. Tím spíš, že v našem systému by chtěli hodně rozehrávat přes krajní obránce. Každopádně všechno ukáže až liga, zatím je to hlavně boj o místo.
Pokud byste na kraji obrany zůstal, nechybělo by vám střílení branek?
(krátce zauvažuje a usměje se) To nepopírám. Ale příležitost ke vstřelení nebo připravení gólu je i na krajním obránci, prosadit se navíc dá třeba ze standardní situace. Pro mě je důležité se o místo porvat, chci hrát. Jestli to bude v útoku nebo obraně, to záleží na trenérovi.
Hodně si teď necháváte radit od ostatních?
Určitě. Nejen od trenéra, ale i od asistenta Martina Kotůlka, který býval vynikající obránce. Pomáhají mi s tím i ostatní obránci. Ještě dělám začátečnické chyby, někdy špatně vystoupím, jindy špatně zajistím. Snažím se. Dělám, co umím.
Přiznal jste, že chybička se občas objeví. Co váš penaltový zákrok v zápase proti Bahrajnu?
Kontakt ve vápně byl a soupeř chytře spadl. Já se na nic vymlouvat nemůžu. U míče jsem dřív být nemohl, pak už měl hráč přede mnou náskok a byl sám před bránou. Zkrátka to vyústilo ze situace.
Bahrajn vás celý první poločas přehrával, přitom mu teprve před pár dny skončila dovolená. Čím to?
Nemyslím si, že by soupeř nějak moc běhal. Spíš my jsme moc neběhali. Ve čtvrtek jsme měli náročné utkání s Bělehradem, většina z nás jej odehrála celé, a to se promítlo. Byli jsme nějací zabrzdění.