Zatím si funkci musíte užívat. Jablonec v lize v poslední době válí.
Je to určitě příjemné. Ale zůstáváme na zemi. Cíle jsou stejné: mít dostatek bodů a klidnou zimu na přípravu, být co nejdříve v poklidných vodách tabulky, protože konec ligy může být dramatický. Je vidět, že i mančafty ze spodní části ligy berou silným body a tabulka se začíná vyrovnávat.
Ve funkci jste necelý měsíc. Už jste se rozkoukal?
Už jsem v obraze. Poznal jsem se se spolupracovníky, už jsme měli několik společných schůzek, kde jsem jim vysvětlil své představy o řízení klubu a jejich pozici v tom systému. Základní informace o personální, finanční a organizační situaci mám.
V Jablonci jste pracoval před dvanácti lety. Jak se změnila situace?
Tehdy panovaly osobní vztahy mezi vedením klubu, mezi hráči, to dneska není dost dobře možné v nynějším vrcholovém fotbale. Hrajeme nejvyšší soutěž v zemi, která se pohybuje v žebříčku světových zemí na předních místech. Práce by se měla do budoucna čím dál tím víc profesionalizovat.
Proč jste šel do konkurzu?
To, v jaké situaci se Jablonec ocitl po rezignaci pana Flodrmana, bylo jedním z hlavních důvodů, proč jsem se rozhodl pomoct. Přiznám, že to bylo i po intervencích určitých lidí, kteří se pohybují okolo jabloneckého fotbalu, ale z hlediska svého postavení a zaměstnání se nemohli fotbalu tolik věnovat. To byl pro mě impulz.
Jste předsedou představenstva známé liberecké stavební firmy Interma. Půjde skloubit tuto funkci s prací v jabloneckém fotbalu, aby jste se mu mohl věnovat naplno?
Po určitou dobu to ještě budu dělit. Mám ve firmě rozpracované některé úkoly, které nelze ukončit ze dne na den. Musím ten čas nastavit. A hlavně věřím na dobrou partu, kterou v Intermě máme. Věřím, že mi mí nejbližší spolupracovníci vyjdou vstříc, abych měl víc prostoru pro fotbal. Pokud se mi bude dařit ve fotbale, vidím to jako svůj horizont do budoucích let. Vždyť vůbec nevím, jestli budu úspěšný, na této profesionální úrovni je to pro mě přece jen pořád novum.
Jaká je vlastně vaše náplň ve funkci výkonného ředitele FK Jablonec 97?
Oblastí je víc. Za prvé mám na starosti fungování v organizační struktuře směrem dovnitř. Na základě delegací od představenstva bych měl mít rozhodující slovo ve věcech marketingových, organizačních, personálních, i v přestupové politice.
A směrem ven?
To by mělo být povýšení spolupráce s městem, ale i na úrovni kraje. Dále vazby s ČMFS i s firmou STES. Dále propagace dobrého jména fotbalu, zvláště v této pro něj nelehké době. Aby se aspoň na regionální úrovni, protože Jablonec bude stále provinčním klubem, koukalo na fotbal jinýma očima.
Jste v kontaktu s bývalým ředitelem Flodrmanem, který měl v poslední době v klubu na starosti téměř vše?
Máme dvě tři schůzky týdně, kdy mě informuje o všem. On to nemohl sám všechno zvládnout. Proto zkrátka musíme management posílit ještě o tři čtyři lidi. To se mi nezdá vůbec moc pro mužstvo, které se chce v nějakém časovém horizontu ucházet o přednější místa v tabulce. To je nutnost. Spolupráce s potencionálními partnery je dnes o osobních vztazích, o osobních jednáních, o jiném nabízení propagace těch firem. O tom mám určité představy. Ale to chce mít čas a lidi, kteří musí tvoří partu. I proto jsem rád, že se mnou přišel na funkci sportovního ředitele Radovan Hromádko...
..., se kterým se znáte z dob, kdy už jste v Jablonci funkcionařil a on hrál...
Je to tak. On tady patřil k těm 'enfant terrible', vždy s ním byly ty největší problémy, protože je inteligentní a byl lídr mančaftu. Uměl ty spoluhráče kvalifikovaně zastoupit. Proto jsem rád, že teď je na té druhé straně a ví, jaké to bylo z té strany hráčské. Do práce má chuť a povahově má ke mně blízko. A ti další lidi do managementu budou podobného ražení.
Je Jablonec schopen navázat na úspěchy, které tady byly koncem devadesátých let?
Kdybych v něco takového nevěřil, tak bych nebyl na tomto místě. Je spíš nutné si dát otázku, co pro to udělat. Představenstvo klubu už přistoupilo k rozšíření managementu. Další věcí je finanční stabilizace, to je závislé na několika silných partnerech i přestupové politice, která není pro žádného trenéra lákavá. Jakmile některý hráč přesáhne určitý standard, odchází výš. To je zatím, bohužel, pro chod klubu nezbytné.
Ale pokud se kádr bude neustále oslabovat...
...samozřejmě. Když budeme chtít bojovat třeba o poháry, bude stabilizace kádru a dlouholetá koncepce nutná. V tom máme velké předpoklady v realizačním týmu, který se mi jeví v čele s trenérem Radou jako velice vyvážený. Rada má charizma, kterým dokáže hráče přimět k tomu, aby pochopili, co od nich požaduje a oni to plnili. To je dost důležité.
A bude tohle všechno stačit k cestě nahoru?
V neposlední řadě tady musí být opět cítit to jablonecké srdce, patriotismus.
To tady bylo v těch letech, kdy se zde hrál nejlepší fotbal. Nadšení všech okolo. Hráčů, trenérů, vedení, představitelů města, firem. Když se všechny tyto faktory propojí, tak si myslím, že se může jablonecký fotbal, řeknu čas od času, ucházet o umístění v nejvyšších patrech.
Budete sledovat všechny zápasy Jablonce?
Myslím, že to mám i v popisu práce. To je základ, pokud nebudu třeba nemocný, jsem připravený jezdit všude. Bohužel, na úkor manželky, která se s tím těžko smiřuje.
Hodně se spekuluje o návratu Miroslava Pelty, bývalého úspěšného prezidenta klubu, do Jablonce. Neznepokojuje vás to?
Už jsme tady spolu pracovali. když je nyní ve Spartě, kde si i proti očekávání mnohých vydobyl velmi solidní pozici, srdce má v Jablonci. O jeho schopnostech jsem přesvědčený. Nechci předjímat, jestli se vrátí za týden, za půl roku, nebo rok. Jakmile by toto nastalo, vždy se domluvíme. Jestli budu spolupracovat v nějaké jiné podobě, ve stejné funkci, nebo jestli odejdu..., tomhle já absolutně žádný problém nemám. Je to jen moje osobní myšlenka: jemu by jablonečtí fanoušci, za to, co pro fotbal v Jablonci udělal, měli postavit zaživa pomník. To je můj názor.
Když jste působil jako prezident Českého Dubu, pamatuji si, že jste zápasy hodně prožíval. Neváhal jste vynadat hráčům, když se vám nezdálo jejich nasazení, i rozhodčím..., v první lize to asi bude jiné.
Zápasy prožívám stejně, ale na téhle úrovni už se musí člověk trochu ovládnout. Máme domluvená nějaká pravidla, kdy kdo může přijít do kabiny. Směrem k hráčům má výsostní postavení jen trenér. K výkonu rozhodčích si můžu osobně nějak ulevit, ale to je všechno.
Hrál jste aktivně fotbal?
Za Český Dub na úrovni I. A a B třídy. Než jsem se oženil (smích).
Chodíte si i teď ještě zahrát?
Už ne, bojím se zranění. Po každém fotbálku bylo pořád něco. Teď místo toho aktivně běhám. Důsledně, každý den ráno, i když jsem v cizině. Za sezonu, od léta do léta, naběhám plus minus dva a půl tisíce kilometrů. Mám partnera, psa Alberta, který má ovšem naběháno ještě víc než já, protože on neběhá rovně, ale sem tam.
 Výkonný ředitel Jaroslav Kašpar na jablonecké tribuně. |
