Karvinští se na desátý pokus v této sezoně dočkali výhry na svém stadionu. A jejich naděje na záchranu výrazně vzrostly.
„Zabrat hned na začátku jara jsme potřebovali,“ prohlásil Vojtěch Smrž. „Teď máme další zápas doma (v neděli s Teplicemi – pozn. red.), takže výhru musíme potvrdit. Když se nám to podaří, mohli bychom se dotáhnout na týmy před námi a ještě zabojovat o mimobarážové příčky.“
Byl gól proti Zlínu vaše životní trefa?
Možná jo. Asi určitě.
Šlo o signál?
Ano, trénovali jsme to celou zimu.
Kolikrát jste se takto na tréninku trefil?
Mockrát ne, ale teď to sedlo, jak mělo, a přišlo to v pravý čas.
Svým gólem jste zakončili sérii čtyř rohů těsně za sebou...
To jen ukazuje, že jsme už měli tlak. Spadlo to hezky. Jsme rádi.
Celkově jste se prosadili po devátém rohu v zápase. Zkoušeli jste signál už i při některém z předchozích kopů?
Před tím jsme to hráli na Ba Louau, ale to nám přečetli. Tak jsme to zkusili z druhé strany na mě a vyšlo to.
Hrál jste ve středu zálohy s albánským reprezentantem Qosem. Jaké to bylo, když přišel v pátek a pořádně s vámi netrénoval?
Stihl předzápasový trénink. Na něm se zranil Milan Rundić, který měl hrát, takže nastoupil Kristi a odehrál super zápas. Vůbec mi nepřišlo, že jsme spolu hráli poprvé. Je to výborný fotbalista.
A hodně byl vidět i Taiwo, který v Karviné hostuje z Dunajské Stredy. Dá se říct, že zimní posily se povedly?
Těžko se to hodnotí po prvním zápase, ale Taiwo dal gól. Oba hráli výborně, takže zatím můžeme být spokojeni. Ale musíme to potvrzovat v dalších zápasech. Důležité bylo, že jsme chytli začátek, což jsme chtěli. Povedlo se nám dát gól a hlavně jsme žádný nedostali a ještě vyhráli. Vrátili jsme fanouškům trpělivost, kterou s námi měli na podzim.
Šancí jste ale měli více...
To ano, máme jich dost celou sezonu a dopláceli jsme na to, že je nedáváme. Dneska nám to ale konečně vyšlo.
Také soupeř měl v prvním poločase obrovské příležitosti, že?
Bolčus (brankář Bolek) nás v důležitých chvílích výborně podržel.
Nehráli jste na klasického útočníka. Vpředu běhal hlavně Ondřej Lingr. Jaké to bylo?
Trenéři chtěli Zlín takto překvapit. Ondra sice není vysoký, aby udržel balony, ale zase má přednosti jinde. Dokáže výborně napadat, je nepříjemný, chodí do protihráčů. I když není vysoký, dokáže balon dostat na zem a rozdat ho dál. A i se stopery, kteří jsou o hlavu vyšší, se rval výborně. Za vstup do jara si celý náš tým zaslouží pochvalu.