Toho se ujal po třech letech a pěti měsících, během nichž se v Karviné vystřídali Josef Mucha, Roman Nádvorník, Norbert Hrnčár, František Straka a Juraj Jarábek.
Rozmýšlel jste se nad karvinskou nabídkou dlouho?
Krátce. Argumenty znáte - prostředí, lidi, vše, co jsem tady zažil, bylo příjemné. Co si budeme povídat, fotbal mi chyběl. Neumím si představit, že bych nabídku z Karviné v téhle situaci odmítl. Po víkendu jsme se rychle domluvili.
Jak se tým za ty roky, co jste u něj nebyl, změnil?
Úplně. Přicházím k novému mužstvu. Přece jen ve fotbale jsou tři a půl roku dlouhá doba. Spousta hráčů zestárla, odešla. Je tady řada nových tváří. Na soupisce jsem našel jen tři, co jsem tehdy vedl (brankář Jiří Ciupa a záložníci Marek Janečka a Vojtěch Smrž – pozn. red.).
A změnil jste se i vy?
(směje se) Říkají, že jsem změknul, že jsem hodnější, tak uvidíme.
Prozradíte, na jak dlouho jste podepsal smlouvu?
Ne. Mám už jednu zkušenost s nevypověditelnou smlouvou (usmívá se). S panem Wolfem jsme si řekli: Kéž by smlouva trvala tak dlouho jako ta první. To je všechno.
Slíbili vám šéf klubu Jan Wolf a sportovní manažer Lubomír Vlk, že budou trpělivější než u vašich předchůdců, aby při prvních neúspěších nehledali nového trenéra?
Záleží na nich, na nás, na práci. Žádný trenér to nemá nikde lehké. Smlouva může být jakkoliv položená, ale důležité je, aby se trenér cítil dobře, aby vedení bylo spokojené a hráči hráli, jak mají, abychom je donutili pracovat tak, aby se neodvolávali trenéři. Není to vždy jen o vedení, je to velmi složité. Odpovídat na to, jestli mi něco slíbili... Vždycky když někoho lákají, tak se slibuje. S realizačním týmem uděláme všechno, abychom naplnili slova, o kterých jsme mluvili s panem Wolfem, že tu budu co nejdéle. Je potřeba být opatrný, pokorný a věřit, že nějakou dobu tu pracovat budeme.
Máte od vedení stanovený cíl?
Ten je jasný, abychom se dál etablovali v první lize a nehráli každý rok o záchranu.
O tu se klub v této sezoně zatím obávat nemusí. Náskok před sestupovými pozicemi máte deset bodů. Je dostatečný, abyste ligu dohráli v klidu?
V klidu mě to nenechává, ale náskok, který trenéři vybudovali, je solidní. Je na čem stavět, ale nebezpečí nám pořád hrozí. Nemůžeme usnout. Týmy pod námi budou o udržení bojovat do posledního dechu. Musíme znovu začít sbírat body.
Co budete od hráčů hlavně vyžadovat?
Byl bych rád, abychom se vrátili k takovému trochu agresivnějšímu a bojovnějšímu způsobu hry. Trenéři přede mnou odvedli dobrou práci. Spíše je to o hráčích, aby se zamysleli, proč nejsou schopni opakovat dobré výkony a proč dostali klub do situace, že musel měnit trenéry.
Takže silnou stránkou by měla být bojovnost?
Je tady dostatek dobrých fotbalistů, technických, ale my se budeme snažit probudit takové ty bojovníky, aby ve hře bylo vidět karvinské nasazení. Lidé byli zvyklí, že i když se prohrálo, tak mužstvo jezdilo na krev. Zdá se mi však, že takových typologicky vhodných hráčů tady v tuto chvíli moc není.
Kam se Karviná za ty roky, co jste v klubu nebyl, posunula?
Obrovský posun je, že se etablovala v lize. První rok jsme byli outsideři, pak se to trošku změnilo. Ale sportovní posun je, že se pátou sezonu drží mezi elitou, což není jednoduché. Na to chceme navázat. Zázemí je tady kvalitní, možnosti výborné, což jsem věděl.
Petr Mašlej, který vedl mužstvo v minulém kole, se snažil zapracovat hlavně na psychice hráčů. Vnímáte to také tak?
Mužstvu budu teprve představený. S hráči budu mluvit, uvidím trénink, pak budu vědět víc. V této situaci je to složité. S Petrem Mašlejem jsem hovořil zatím krátce, ale máme dobré vztahy, pobavíme se. Věřím, že si zavoláme i s Jurou Jarábkem a že mi dají nějaké podnětné informace. Zvenčí se mužstvo zdá kvalitní, určitě je dobře připravené, ale nějaký problém tady je. Někdy je to smůla, jindy trvá výsledková mizérie. Pro nás je důležité rychle najít, jak z toho ven.
Dosavadní asistenti Petr Mašlej a Marek Bielan končí. Už víte, kdo budou ti vaši?
Honza Baránek stejně jako v Mladé Boleslavi. Věřím, že Peťa Mašlej tady bude dál působit u mládeže a Marek Bielan u béčka. Návaznost a kontinuita bude.
Nyní má liga přestávku. Už víte, co s týmem uděláte?
Mám to v hlavě. Trenér má vždycky nějaké své představy. Změna někdy zabere a věřím, že tomu tak bude.
V Karviné jste v minulosti především sázel na české a slovenské hráče. Později ale přicházela i řada cizinců. Co bude teď?
To nyní neřeším. Samozřejmě i v Boleslavi jsme pracovali se zahraničními hráči, a to velice kvalitními. Vyplatilo se nám to, když v týmu byli Komličenko, Túlio, Konaté, Mešanovič, Tatajev... Trh v Česku je takový, že bez zahraničních hráčů nejde nastavit kvalitu. Ale zahraniční hráč by měl být na hřišti, hrát.
Jak jste prožil minulé tři měsíce po svém odchodu z Mladé Boleslavi?
V téhle době se náplň života hledá strašně těžce. Když jsem teď byl bez práce, nemohl jsem vyjet ani mimo okres Vyškov. Ale měl jsem jedno obrovské plus. Klukovi (staršímu synovi Jozefovi – pozn. red.) se narodila dcera, tak jsem byl, kdybych měl sporttester, asi nejvytíženější dědeček v okolí. Najezdil jsem několik desítek kilometrů s kočárkem a byl to fantastický odpočinek a relax. Vnučce a mladému budu doma chybět asi nejvíce (směje se).
Přemýšlel jste během procházek o fotbale?
Přesně tak. Bilancoval jsem minulé angažmá, což je nutné, pokud se chcete někam posunout. Je potřeba si zpětně a správně vyhodnotit chyby, které jsem udělal v Boleslavi. Řešil jsem, že pokud ještě nějaká nabídka přijde, jak chyby odstranit, jak s nimi bojovat. To zažívají všichni trenéři. Čtrnáct dní nepřemýšlíte nad ničím, ale po tom začnete uvažovat, co jste mohl udělat lépe. Věřím, že tady se mi to povede.
Bavil jste se o svém návratu i se synem Tomášem, který také působil v karvinském celku a nyní hraje v nedalekém Třinci?
Samozřejmě. Byl rád. Snad se dostanu i na nějaký zápas Třince, uvidíme. Jako rodina držíme hodně pospolu, jsme na sebe vázaní. Tři roky jsme byli na jiných koncích republiky, ale včera mě u sebe nechal přespat, abych byl čerstvý na ranní jednání a trénink. Už v Karviné nehraje, tak to není žádná protekce (směje se).