„Na obojí jsem zvyklý, takže to nebyl žádný problém,“ řekl Panák po remíze 1:1. „Ve středu hřiště je to více o balonu, v útoku o soubojích. Ale nevadí mi, když mě trenér pošle na hrot. Hlavně, že hraju.“
Jak těžké pro vás bylo urvat bod, když jste se Spartou prohrávali?
Bylo to náročné v tom, že jsme věděli, že Sparta vyměnila trenéra, že budou jezdit a uprostřed mají fotbalisty jakými jsou Stanciu s Kangou, takže to bylo běžecky náročné. Ale o přestávce jsme si řekli, že do nich vletíme, že nemáme co ztratit, a naštěstí to vyšlo a ke konci jsme dali gól.
V první půli měla Sparta převahu. Jako byste z ní měli velký respekt. Bylo tomu tak?
Přehrávali nás, dobře si odskakovali. Nedoráželi jsme hráče uprostřed, nedostupovali jsme je, nechali jsme jim spoustu místa, a když jim ho necháte, tak si míč vždycky najdou. Ale věřili jsme, že srovnáme, proto jsme pak hráli i na dva útočníky.
Přesto, ukázalo se, že Sparta není v pohodě?
Není, ale brzy zase bude, protože výborní hráči tam jsou. Teď jim přišel nový trenér, takže půjdou nahoru a my možná měli štěstí, že jsme je chytli na začátku jara.
Překvapilo vás, že se Sparta zhruba od šedesáté minuty zatáhla?
Hráli venku, vedli jedna nula, to by se zatáhl každý. Od Sparty se to asi nečeká, ale je to takové podvědomí.
Jaro vám zatím vychází parádně, že?
Odstartovali jsme slušně. Kdybych před začátkem jarní části věděl, že budeme mít ze čtyř zápasů osm bodů, tak bych řekl, že jsme skoro zachráněni, že nám k jistotě bude chybět čtyři pět bodů, ale jak body sbírá celý spodek... Je hezké, že jsme si polepšili, ale musíme bojovat dál.
Navíc vás nyní čekají dva zápasy venku – v Olomouci a Brně.
Urvat něco bude náročné, ale udělali jsme si dobrý základ. Přesto musíme dál bodovat, pokračovat v dosavadních výkonech, mít trochu štěstí.
