Na další zápas si však se svými spoluhráči počká. Fotbalové soutěže kvůli koronaviru stojí. Nedělní duel s Libercem se původně měl odehrát bez diváků, nakonec však byl stejně jako celé kolo odložen.
V Dynamu už máte za sebou dva měsíce. Jak jste poznal klub a město?
Už když jsem do Budějovic šel, tak jsem měl samé dobré reference. Po dvou měsících je mohu potvrdit. Poznal jsem tu plno dobrých lidí. Z každého tady mám dobrý dojem – ať už jde o kluky v kabině, trenéry i lidi v klubu. Pro mě je důležité, že se tady líbí i mé rodině.
Rodina je s vámi od začátku angažmá v Českých Budějovicích?
Když jsme byli na začátku února na soustředění na Kypru, tak za mnou dorazili. Povedlo se nám sehnat byt kousek od stadionu. Máme to blízko do centra, já na stadion. Jsme moc spokojení.
Bylo pro vás klíčové, že se manželka s dvěma syny přestěhovali brzy za vámi?
Ano. Jsem rodinně založený. Odmalička jsem vychovaný tak, že rodina je v životě na prvním místě. Držím se toho. Měl jsem nabídky do jiných zemí za lepší peníze, ale vždy u mě zvítězilo, že jsme chtěli být jako rodina pohromadě. Nedovedu si představit, že bych byl někde delší dobu bez nich a neviděl kluky vyrůstat. Jednomu budou tři, druhému rok. Být s rodinou je pro mě nejlepší relax.
„Manželka říká, že máme doma tři děti. I ve mně pořád zůstává kluk.“ |
Budou z vašich synů jednou také fotbalisti?
Uvidíme, ten starší je úplně hyperaktivní. Baví ho všechny hry s míčem. Kolikrát se s ním tak unavím, protože on nikdy nemá dost. Zatím ho fotbal baví, ale uvidíme, nechci ho do ničeho tlačit. Jsem rád, že nechce jen pohádky a místo toho „rozkope“ byt a hýbe se.
Vás baví s ním lítat za míčem i po tréninku nebo po zápase?
Pro mě je to radost. Manželka vždy říká, že má doma tři děti. I ve mně pořád zůstává kluk, takže když se do toho dáme, je doma pěkné rodeo. Ale všichni si to užíváme. Máme společné zájmy, to je skvělé.
Byli jste se v Budějovicích už podívat i na jiných sportech?
Ano, byli jsme na hokeji. Myslel jsem, že malej bude chtít po třetině domů, že ho to nebaví, ale on by tam chtěl být celý den. Strašně ho to chytlo. Po zápase jsme týden doma poslouchali: Motor, Motor!
Chodí rodina i na vaše fotbalové zápasy?
Zatím je chladné počasí, takže na první zápas manželka nechtěla brát malého a ani starší syn nešel. Ale na Ostravě byli, takže to pro nás byl pěkný zážitek, i když jsme prohráli.
V Česku je to vaše první angažmá. Jak jste bral tento krok po letech na Slovensku a v Maďarsku?
Bral jsem to jako novou výzvu a zároveň šanci se ještě někam v kariéře posunout. Český fotbal mi víc vyhovuje, protože je takový běhavější, dynamičtější. V Maďarsku i na Slovensku je ve hře víc soubojů. Ale pořád to tady poznávám a vím, že mám hodně prostoru na zlepšení. Chci se klubu i trenérům odvděčit za šanci, kterou mi dali.
Když jste šel jako Slovák hrát do Maďarska, dočkal jste se tak vřelého přijetí jako tady v Česku?
Maďaři jsou obecně velmi hrdý národ. Všichni znají historii a mají občas pocit, že celá Evropa by měla být Maďarsko. Kolikrát jsme to zkoušeli marně řešit. Uměl jsem řeč, ale člověk cítí, že není domácí. Zapadl jsem snadno do party, ale i pro fanoušky jsem byl pořád Slovák v maďarském týmu. Když se nedařilo, cizinci byli pro fanoušky hlavní viníci. Nejdříve to člověk řeší, čte si komentáře na internetu. Ale pak zjistí, že to nemá cenu.
Původně se proti Liberci mělo hrát bez diváků, nakonec byl zápas odložen. Hrál jste někdy soutěžní utkání bez diváků?
Ano. Ještě ve Slovanu Bratislava nám zavřeli stadion asi na pět zápasů poté, co při jednom utkání hodili domácí fanoušci dělobuch do sektorů hostů. Bylo to divné, všechno je na hřišti slyšet. Není to nic příjemného.
Uvidí se, jak se celá situace vyvine. Ale pokud by se hrálo bez diváků, může pro vás být nepatrnou výhodou, že už s tím máte zkušenosti?
Myslím, že ani ne. Všichni by raději hráli před diváky. Když je stadion plný, všichni přirozeně cítí větší zodpovědnost. Musíme si v hlavách případně nastavit, že jdeme pro tři body, i když diváci budou chybět. Ale uvidíme, co bude dál. Nařízení musíme respektovat.
Třikrát jste na jaře šel do hry jako střídající hráč. Před týdnem v Plzni jste poprvé naskočil v základu.
Byl jsem rád, že jsem šel od první minuty. Ale plně jsem respektoval, že trenéři věřili úspěšné sestavě.
Premiéra v základu mohla mít bonus v podobě gólu, ten ale sudí kvůli předchozímu faulu a VARu odvolali. Byl jste hodně zklamaný?
Jasně. Takový moment se nedá jen tak vypustit z hlavy. Po zápase jsem si to pouštěl znova. Rozhodčí si to obhájí, ale kdyby se pískaly takové fauly, tak je jich tisíc za zápas.
Jak se vám líbí náročný styl budějovických trenérů?
Uvěřili jsme mu. Je to sice náročné, ale zvládáme to. A vidíme, že to každému soupeři dělá problém. Tým se takto prezentuje delší dobu a i my, kteří jsme přišli v průběhu, jsme to hned vzali za své.
