Loni v prosinci sice oslavil už sedmdesáté narozeniny, přesto si pořád rád zahraje fotbal a povykládá o svých zážitcích z reprezentace. Fotbalový internacionál Karol Dobiáš se v sobotu představil se starou gardou Bohemians Praha ve sportovním areálu TJ Sapeli Polná ve Stáji při exhibičním utkání v rámci oslav vzniku polenského klubu.
Profil Karola DobiášeFotbalový obránce a později trenér se narodil 18. prosince 1947 v Trnavě. Mezi jeho největší úspěchy patří titul mistra Evropy z roku 1976 a účast na světovém šampionátu o šest let dříve. S Trnavou se radoval celkem z pěti domácích titulů. Dvakrát byl zvolen nejlepším československým fotbalistou (1970 a 1971). Jako kouč působil v Hradci Králové, v Brně a v pražské Spartě, s níž v roce 1994 slavil titul. |
„My tady s Tondou Panenkou už se hlavně ukazujeme, ale pořád jsme tady. A až jednou my dva skončíme, tak stará Bohemka už neudělá ani zápas. Proto můžou být rádi, že je nominujeme. Aspoň si něco vydělají,“ obracel se na ostatní bývalé spoluhráče s úsměvem rodák z Trnavy, jehož největším úspěchem je titul mistra Evropy z roku 1976.
Jak dlouho po podobných zápasech ve svém věku regenerujete?
To víte, už mi není dvacet, takže druhý den pak vždycky celý den polehávám. (směje se) Je znát, že netrénujeme, jen si občas zahrajeme nohejbal, sem tam tenis a fotbal.
Někde jsem četla, že jste chtěl letos v létě s podobnými akcemi končit...
To je tak, jeli jsme před pár dny s Amforou do Lichtenštejnska a já řekl, že už hrát nebudu. Jenže Peter Salava, který tomu šéfuje, mě přemlouval: Však nemusíš hrát celý zápas, naskočíš na dvacet minut v každém poločasu a vyděláš si nějakou korunu k důchodu. Tak jsem řekl, že jo, že dokud budu moct aspoň trochu běhat, vydržím. (opodál stojící další legenda fotbalu Antonín Panenka k tomu okamžitě se smíchem poznamenal: Jo, jenže ty už neběháš ani trochu.)
Vy byste asi stejně bez fotbalu být nemohl, nebo se pletu?
Je to můj život. Byl jsem jedenáct let v Trnavě, taky tři roky tady s Tondou v Bohemce, čtyři roky v Belgii... Za rok jsem odehrál 90 zápasů. To dnešní hráči neodehrají ani třicet. Ale zase mají víc peněz. Jenže my máme zážitky, oni ne.
Když vás tak vidím společně s Antonínem Panenkou, jak se neustále popichujete, napadá mě, jestli někdy nastala chvíle, že jste se pohádali? Víte, on se mě vždycky moc bál, když jsem hrával za Trnavu a on za Bohemku. Vůbec nechodil na moji stranu, protože já ho vždycky okopával. (směje se) Raději pokaždé utekl na druhou stranu. Ale ne, nikdy jsme se nehádali. Jste Slovák, ale usadil jste se v Česku.
TO SE NEZAPOMÍNÁ. Karol Dobiáš žongluje s míčem.
Sledujete pořád fotbal v obou zemích?
Jasně. A v obou je na tom fotbal podobně. Do Ruska na mistrovství světa se nedostali ani Češi, ani Slováci. A pravdou je, že s naší současnou hrou bychom tam neměli co dělat. Máme průměrná mužstva. A myslím, že budeme dlouho čekat na změnu.
Takže v otázce fotbalové budoucnosti u nás a na Slovensku nejste optimista?
V žádném případě. S touhle hrou určitě ne! Asi se nemusím ptát, jestli jste sledoval světový šampionát.
Kteří hráči vás nejvíc zaujali?
Byli tam fenomenální borci jako Chorvati Luka Modrič, Ivan Rakitič, Angličan Kane. I Brazilec Neymar, ale ten na můj vkus moc provokoval a simuloval. Taky měl podle mě rychleji rozehrávat.
A kdo vás naopak zklamal?
Ronaldo a Messi. Myslel jsem si, že budou svoje mužstva víc tahat. Jenže znovu se ukázalo, že jednotlivec nedokáže nic. Třeba v Trnavě za mojí éry to bylo tak, že utáhnout mužstvo muselo osm hráčů. Protože pak přijde situace, kdy jeden má problém se ženou, druhý se ožral, třetí má nemocné dítě a někdo je přece nahradit musí.
Tipoval jste ve finále Francii a Chorvatsko?
Vůbec, já myslel, že do finále půjdou Němci. Hlavně kvůli jejich buldočí povaze. Ale prohráli s Mexikem a pak i s Korejci a mazali domů.
Narozeniny slavili s legendami Jiří Babínek - předseda fotbalového klubu TJ Sapeli Polná. Za čtyřicet let svého fungování změnil fotbalový klub TJ Sapeli Polná hned třikrát název, jednoho hesla se ale drží celou dobu. „Jsme v podstatě takový rodinný klub, všichni tady k sobě máme hodně blízko,“ uvedl předseda klubu Jiří Babínek. Největším úspěchem polenských fotbalistů, kteří své domácí zápasy hrají ve Stáji, zatím bylo loňské třetí místo v Krajském přeboru. „A nejvyššího vítězství dosáhl náš B-tým před třemi lety v Jihlavě v zápase s TJ Roma. Výsledek byl tehdy 20:0,“ prozradil. Oficiálně si sice své 40. narozeniny klub připomene až 11. srpna, ovšem hlavní oslavy už má po víkendu za sebou. A byly to oslavy ve velkém stylu. Popřát klubu hodně štěstí do dalších let přijeli i slavní fotbaloví internacionálové jako Antonín Panenka či Karol Dobiáš. „Se starou gardou Bohemky u nás hrajeme už počtvrté. Pětatřicet let se totiž znám s Toníkem Panenkou, takže dostat sem právě tyhle hráče nebyl až takový problém,“ svěřil se Babínek, který si prý cestu k jednomu z nejlepších československých fotbalistů našel právě přes Bohemku. „Fandil jsem jí od roku 1973. S Toníkem jsem si nejprve psal a pak jsme se i osobně setkali. Bohemka je naše srdeční záležitost,“ ujišťoval šéf Sapeli Polná. A nejen zmiňovaný autor legendárního pokutového kopu z finále mistrovství Evropy v Bělehradě v roce 1976, ale také další skvělý fotbalista Karol Dobiáš připravil fanouškům příjemný zážitek. „Pojď se mnou,“ vyzval Dobiáš jednoho z místních chlapců. „A teď se dívej,“ upozornil ho, načež se posadil na trávník a začal nohama žonglovat s míčem. Po zhruba sedmnácti bezchybných dotycích předal míč chlapci. „Teď ty. A pokud jich dáš aspoň šest, dostaneš ode mě speciální dárek.“ Na ten ale nakonec nedošlo. „Jejda, dva je málo. Ty asi spíš budeš počítačový expert, co?“ dobíral si Dobiáš hocha. „No nevadí, zkusíš to příště,“ dodal. |
