V civilu působí jako tichý, hloubavý kliďas. Když však vkročí na hřiště, promění se Pavel Zavadil ve lva. A to se vším všudy: neohroženě se pere s protivníky a k tomu občas "zavrčí" i na vlastní smečku.
"Chovám se furt stejně od doby, co jsem přišel. Někdy na někoho zvýším hlas, ale v kabině hráče naopak spíš pochválím. A když někomu v zápase řeknu ostřejší slovo, po zápase si s ním podám ruku a ujasním si to s ním. Tak by to mělo být," tvrdí kapitán Zbrojovky.
S tou na podzim zažil slušný rozjezd, pak období bídy a nakonec mírné vzepjetí. "Ale bodů máme málo," bilancuje 35letý záložník.
Takže s první částí sezony nejste spokojený?
Po dobrém vstupu, kdy to vypadalo slibně, jsme měli útlum, kdy to bylo hodně špatné. Nedovedu si vysvětlit, proč to tak bylo. Ale na konci jsme se zase znovu dali nějak do kupy, zabrali jsme a udělali jsme důležité body hlavně doma. Liga je vyrovnaná, my si teď musíme co nejlépe odpočinout a připravit se, abychom to na jaře zvládli.
Hlavním motivem jara pro vás bude záchrana. Souhlasíte?
Určitě, protože máme málo bodů. Musíme jich co nejdřív udělat tolik, abychom se nezachraňovali na poslední chvíli.
Přitom se čekalo, že se tým s loňskými zkušenostmi posune nahoru. Místo toho stagnuje...
To je pravda, ale to je asi na hlubší analýzu. Jsem zklamaný, protože si myslím, že tým má daleko na víc. Mrzí mě zranění našich hráčů, protože si myslím, že kdyby byli zdraví a mohli hrát, tak bychom na tom byli líp. S Marou (Kaščákem), Mezlou (Pavlem Mezlíkem), Momem (Mohamadem Traorém) a Alešem Schusterem by bylo mužstvo daleko silnější.
Jak silné je podle vás psychicky?
V polovině podzimu byla psychika hodně dole, a co jsme někdy předváděli, bylo strašně málo. Ale když vidím, jak jsme teď na konci zvládli těžké zápasy, kdy šlo do tuhého, tak mi připadá, že psychicky na tom zase tak špatně být nemůžeme.
Při výměně trenéra po 7. kole se mluvilo o hrozbě sankcí a nastavení nových pravidel. Zabralo to?
Nevím, jestli pomohlo zrovna tohle, ale mužstvo se najednou víc semklo. Trenér Kotal zavedl nové věci, které tady dřív nebyly nebo se dělaly jinak. Je to přísný trenér, který má rád disciplínu a pořádek, aby všechny maličkosti do sebe zapadaly a nezapomnělo se na ně. Tohle je na vyšší úrovni, než bylo.
Z tribuny se zdá, že se rovněž zvedla organizace vaší hry.
To jo, také trenér zavedl, že jsme nehráli jen jedním systémem. Taktika se určovala podle toho, s kým jsme hráli, systém se dovedl měnit. Je sice dobré mít svou hru, ale když jsme hráli 4-4-2, tak nám to nešlo a něco se muselo změnit. To se stalo a prospělo nám to, protože jsme dokázali vybojovat těžké zápasy.
Čím si ale vysvětlujete, že doma dokážete trápit i Spartu nebo Plzeň, zatímco venku působíte ustrašeně i u slabých soupeřů?
To nevím. O tom se bavíme furt a od nikoho jsem zatím neslyšel vysvětlení. Teď jsme v autobuse taky řešili, že to není normální. Že to máme na Bohemce výborně rozehrané, vedeme 1:0, ale ve druhém poločase to bylo hrozné. Je to paradox, protože doma máme druhé poločasy lepší a přehráváme i silnější mužstva. Venku máme druhé poločasy naopak katastrofální.
Jak se hrálo na podzim vám?
Na začátku jsem se cítil výborně a věřil jsem, že mužstvo bude silné. Pak přišla série, kdy jsme nedělali body a ani herně to nebylo nic moc, tam to bylo těžší. Měl jsem i nějaké menší zranění, se kterým jsem se trápil a musel jsem se z toho vyhrabat. Na konci už jsem se zase cítil dobře, ale chybí mi víc bodů. Na mně až tolik nezáleží, záleží na týmu a ten na tom není moc dobře.
Co přesně vás trápilo?
Měl jsem natažený krejčovský sval, předtím ještě problémy se zády. Nakumulovalo se to na sebe, ale věděl jsem, že se z toho dostanu. Jen jsem potřeboval trošku času.
Nebojíte se, že už se u vás začíná ozývat věk?
To vůbec! Teď se cítím výborně.
Někdy se zdá, že tým stojí a padá s vámi, že na vás spoluhráči spoléhají až příliš. Jak vám vyhovuje občasný styl všechno na Zavadila?
Mně tahle role sedí, nevadí mi. Ale je pravda, že se musí zapojit víc hráčů. Ti, co hrají, už většinou mají něco za sebou a měli by jít nahoru. Myslím, že tým má daleko na víc, než předvedl.
Co říkáte na kritiku, že někdy zbytečně zpomalujete hru?
Možná to tak vypadá, ale já si naopak myslím, že jsem teď hru strašně moc zjednodušil, už si neberu každý balon. Hodně jsem to omezil a myslím, že už ho tolik nedržím.
Naučil vás tento podzim něco nového?
Myslím, že jsem se zase posunul někam dál a že mě to zocelí, protože se pořád o něco hraje. Až po zimě přijdou těžké zápasy a člověk je bude muset zvládnout, tak je zvládnout musíme. To je jediná cesta.
Pozice těsně nad sestupem vás nestresuje?
Mám rád, když o něco jde a před zápasem je cítit tlak. Nevadí mi to a dovedu se na to připravit. I když je pak těžké, když bodů moc není a jde do tuhého, ale když se to potom zvládne, tak je pocit o to lepší. Každý to snáší jinak, ale já z toho vystresovaný nebývám, tuhle atmosféru mám rád. Spíš jsem nabuzený, že to chci zvládnout, a věřím si.
Potřebuje Zbrojovka posily?
To je otázka na vedení, ale pro nás by bylo největším posílením, kdyby se uzdravili hráči, co jsou zranění.
Dovedete přes zimu nemyslet na fotbal?
Teď pojedu na pět dní na hory a pak se budu věnovat doma rodině. Od fotbalu úplně vypnu, odpočinu si a s čistou hlavou zase přijedu a začnu nanovo.
Zachrání se podle vás oba jihomoravské týmy v lize?
Nevím, jestli oba, ale jsem stoprocentně přesvědčen, že Brno ano. Protože si myslím, že síla tady je.
