"Je mi to hrozně líto," špitl pardubický útočník. Hlavou se honily čerstvé vzpomínky na promarněné šance. Jednu z nich proměnit, vítězství by Pardubicím nepochybně už nikdo nevzal. "Je to moje chyba," zpytoval svědomí.
Nejvíce ho mrzela příležitost z konce první půle. Ocitl se sám na malém vápně před kunovickým brankářem Kosmálem. "Vystřelil jsem na bližší tyč a trefil jeho ruku.
Chtěl jsem to dorazit a znovu jsem ho trefil," popsal Brzezina svou šanci.
"Stačilo píchnout míč špičkou podél gólmana, zbytečně vymýšlel," podotkl trenér Milan Šíp. Brzezina neuspěl ani ve druhé půli. Dvakrát se řítil sám na Kosmála a vždy ze souboje vyšel jako vítěz gólman.
"Kdybych proměnil první šanci, tak bych možná využil všechny tři," pronesl Brzezina.
Na kdyby se však fotbal nehraje. Rozhodují góly. "Ty jsem nedal, což je největší chyba," podotkl.
Proto opouštěl stadion se smutkem v tváři. Snažil se zapomenout a myslet na příští zápas. "Doufám, že to klukům v Mladé Boleslavi vrátím," přál si Brzezina.
