Obrana je hlavním problémem národního týmu, což jasně doložil poslední zápas v Irsku a prohra 2:3. Najít zkušeného libera, který by zadní řadě šéfoval, je úkol nad všechny jiné.
Votava je po těžkém zranění, forma Suchopárka se rozmělňuje ve druhé německé lize, zbývá jen slávista Rada. A kdo další? Němec, který zkoušel hrát libera v Schalke, nebo potom Kadlec! Kdo ťukne před Kadlecem do tohoto tématu, zjevně ho uvede do rozpaků.
"Jejda, o tom se radši nebavme, nechci dostat Pepu Chovance pod tlak," spustí muž, který je jindy nad věcí a nic ho nerozhází. "Ve výjimečné situaci pomůžu, ale jinak s návratem nepočítám." Když se začne mluvit o nečekaném rozletu Drnovic, které se drží v lize hned za Slavií a Spartou s náskokem devíti bodů před ostatními, padne především jméno Kadlece. Strhává celé mužstvo, jistí obranu, a když to vyžadují okolnosti, vyváží míče do útoku. Jak to dělal léta v německém Kaiserslauternu, kde na něj dodnes vzpomínají.
Kde se v něm vzala nová síla? "Mirek je typ hráče, který nepotřebuje trénovat jako ostatní, ale musí mít chuť do fotbalu," říká drnovický trenér Karel Večeřa.
Jeden čas Kadlec onu chuť ztratil.
"Už v Německu se hlásil věk a zranění," vzpomíná Kadlec. "Ale tam jsou plné stadiony a atmosféra vás bičuje, že všechno překonáte. Tady doma se hůř hledá motivace. Po zápasech jsem si připadal víc zlámaný, i kritika od lidí kolem fotbalu pak víc bolí." Až trenér Večeřa ho přesvědčil, aby nekončil. Mají spolu dohodu. Kadlec netrénuje podle příkazů kouče, ale dá na cit, co si jeho tělo žádá. Nemá stejné dávky jako jiní. Ve svém věku potřebuje víc dbát na odpočinek.
Po zápase hráči regenerují den, zato Kadlec dva až tři. Klidně se ozve trenérovi, že se ještě necítí v pořádku, a dostane volno.
"Je mezi námi absolutní důvěra," říká trenér Večeřa. "Mirek sám dobře ví, co potřebuje. Zná světový fotbal, radíme se spolu a já se od něj v mnohém učím." Dovolit hráči privilegia, jaká má Kadlec, je od trenéra odvážný krok. A zavazující pro fotbalistu. "Nic nešidím, nezneužívám. Jinak bych byl ztracený." Nebýt domluvy mezi čtyřma očima, už by Kadlec s fotbalem skončil. Teď nezná cílovou stanici. V létě, za rok, nebo ještě déle? Naposledy hrál za národní mužstvo v červnu 1997 ve Španělsku. Třeba se vrátí.
"Říkám mu, že když u nás v Drnovicích řídí výborně mladíky Grygeru s Formánkem, v nároďáku bude mít před sebou ostřílenější borce a nemá se čeho bát," hecuje ho Večeřa.
