Mají toho hodně společného. Oba se narodili v roce 1987, oba před třemi lety získali stříbro na mistrovství světa do 20 let, oba jako záložníci zářili v Brně a oba se v průběhu nynějšího působení ve Spartě vytratili fanouškům z povědomí.
Co říkali před příchodem do SpartyMarek Střeštík: "Je to krok dopředu. Doufám, že ukážu, že jsem fotbal hrát nezapomněl. Myslím si, že psychicky na tom nejsem špatně. Důvodů, proč se mi nedařilo, bylo víc, ale teď už to chci hodit za hlavu. Věřím, že ve Spartě ožiju a budu zase ten starý Střeštík." |
Co však někdejší fotbalové supertalenty Marka Střeštíka a Luboše Kaloudu spojuje nejvíc, je jejich přístup k minulosti. Za níž totiž chtějí oba rázně zabouchnout dveře.
"K tomu, co bylo, se nemá význam vracet. Spíš si promítám to, co bude," hlásí Střeštík. A Kalouda sděluje: "Minulostí se nezaobírám. Mám před sebou dalších čtrnáct patnáct let kariéry a to je pro mě směrodatné." Jak si vlastně nyní bývalé brněnské klenoty vedou?
Střeštík se vrátí do Brna. A nechce být středem pozornosti
Pět zápasů a v nich jen 272 minut. To je smutná ligová bilance Marka Střeštíka v dresu Sparty, kde je na ročním hostování z Brna. Naposledy nastoupil v listopadu, od prosince totiž marodil se zlomenou zánártní kůstkou.
"Stalo se mi to na dovolené při tenisu. Měli jsme napsaný plán, co máme dělat, a byl tam i tenis. Jenže se mi přihodila únavová zlomenina," popisuje blonďák s dříve obávanou levačkou. "Teď už to mám zahojené a noha si pomalu zvyká na zátěž, aby byla co nejdřív v pořádku."
Kdy však bude v pořádku Střeštíkova forma? Ani ne před třemi lety byl v Brně prakticky nezadržitelný.
Zdravě drzý, rychlý, nepředvídatelný. Sbíral góly i asistence. Jenže pak zničehonic začal upadat.
V Brně si s ním nevěděli rady, a tak ho loni v létě půjčili na hostování do Sparty. Ofenzivní talent se těšil na novou jiskru, místo toho ale čím dál víc hasnul. "První půlrok jsem toho moc neodehrál, těžko se mi o tom mluví. Šanci jsem dostal, ale asi jsem ji nevyužil tak, jak jsem měl," lituje Střeštík.
Pak jej potkalo nepříjemné zranění a Sparta postupně ztratila zájem. "V létě se vracím do Brna. Pan Večeřa (sportovní ředitel) se o mě hodně zajímal a celou dobu léčení se mnou byl v kontaktu." Moc dobře ví, že jeho předchozí výkony, které jej vystřelily až do reprezentace, přikryl prach zapomnění.
"Jeden známý mi řekl, že začnu od nuly. A je to tak." Říkalo se, že obdivovatel Alessandra Del Piera či Cristiana Ronalda má problém s hlavou. A vleklé zranění psychice rozhodně nepřidá. "Ale myslím, že se s tím vyrovnávám docela dobře. Je to prostě fakt, se kterým člověk nic nenadělá. Někdy mám malé výkyvy, ale většinu času se snažím myslet pozitivně," vypráví Střeštík.
Ten nikdy nebyl žádný výtaha, vždy z něj však čišelo sebevědomí. Teď ale při řeči o budoucnosti převládá pokora. "Samozřejmě mám víru, ale už jsem dával rozhovory, že budu takový a takový, a to nemá význam. Teď chci být opatrnější a nebýt ve středu pozornosti."
Nejsem povaha, že bych se na něco vykašlal, oznamuje Kalouda
I Luboš Kalouda šel v létě do Sparty oživit kariéru umrtvenou přestupem do CSKA Moskva. Jenže rudý dres nosí pouze při zápasech béčka ve druhé lize. "Ale pořád je lepší hrát druhou ligu než nehrát vůbec," prohodí šikovný záložník.
Ne, že by na víc za normálních okolností neměl, ale i jeho v zimě potkalo zranění. Trápilo ho tříslo, a to opačné, než se kterým předtím marodil v Moskvě. "Doktor říkal, že se to stává. V zimě jsem tak neodehrál žádný přípravný zápas a v áčku nastupují hráči, kterým se daří." Kalouda ovšem neměl oslnivý ani podzim. Nastoupil sice v 15 zápasech, jenže většinou jako náhradník.
"Šance jsem dostal. Některé jsem využil, jiné ne," posteskne si. "Ale nějaká pozitiva určitě najdu. Negativa byla samozřejmě taky, ale těmi se nebudu zabývat. Je třeba se odpíchnout od těch lepších věcí a snažit se jít nahoru."
V tom je jeho výhoda, pořád zůstává pozitivní. I když sám si pokračování své báječně rozjeté kariéry představoval úplně jinak. "Samozřejmě mě mrzí, jak se to vyvinulo, ale hledím dopředu. Nemůžu za to, že jsem byl z posledních dvou let rok zraněný, to hráče poznamená. Zvlášť pro mě je to nepříjemné, protože nejsem typ, co by po roce přišel a hned hrál v pohodě. Všechno mám vydřené a chvíli mi trvá, než se do toho dostanu. Teď se hlavně pokusím vydržet zdravý."
Co s ním bude po sezoně, netuší. "Počítám, že bych se měl vrátit do Moskvy, ale konkrétně nic nevím." Svých snů se však Kalouda nevzdal. "Pořád je o co bojovat, nechci se někde zakopat. Ani nejsem povaha, že bych se na něco vykašlal. Neustále na sobě pracuju, do konce kariéry už nechci ztratit ani jeden den."