"To není možný, to není možný, říkala jsem si dokola. Proč by kdo ovlivňoval takhle jednoduchý utkání? Už při něm, když jsem byla na čáře, jsem si v duchu myslela: Tak snadný zápas bych odřídila také. A teď tohle s tím Zejdou."
Nejenom se Zejdou.
Cože? Co to říkáte?
Aha, vy ještě neznáte poslední vývoj událostí. Podle policie byl v zápase podplacen i druhý asistent Krátký a čtvrtý sudí Dvořáček.
Panebože! Už mi nic neříkejte, raději mlčte! Jsem úplně hotová, co vám mám na to říct? To je síla!
Jestli je vše pravda, tak vy jediná jste tenkrát byla čistá.
No... Už když jsem se to dozvěděla o Zejdovi, bylo mi hodně psychicky špatně. Pak jsem si ale řekla: Do Prčic, proč bych se tím měla zabývat! Vždyť já v ničem nejedu!
A ani u kolegů jste si nevšimla něčeho podezřelého?
Právě že vůbec! Víte sám, že se někdy říká tohle a tohle. Ale v tomhle utkání neproběhlo vůbec nic. Nechápu to. Co by z toho kdo v tomhle utkání měl?
Zeptám se přímo: Vy máte čisté svědomí?
Já jo.
Nikdo se vás nesnažil jakkoliv ovlivnit?
Ne, vůbec.
Ani v žádných jiných zápasech?
Beru to tak, že lidé z klubů na mě občas jdou z toho hlediska, že jsem ženská. Někdy třeba dostanu kytičku, jindy jsem dostala zástěru na vaření, což nevím, jestli mám brát jako úplatek, nebo urážku. Dostala jsem jednou i taštičku s voňavkou. Jistě, někdy u toho zaslechnete řeči ve smyslu „potřebujeme vyhrát“, ale to nemůžete brát vážně. Na můj výkon to nikdy nemělo vliv.
S těmi obviněnými rozhodčími se znáte dobře?
Pouze z rozhodcovských seminářů, takže nijak zvlášť. Proto nemůžu říct, co si o nich myslím. Já vlastně ani nevím, co si mám myslet o tom všem.
