Oba Maniatisovi rodiče sice pocházejí z řecké Soluně, on se ale již narodil v Ostravě a má i české občanství. Při otázce zda-li se cítí být více Čechem nebo Řekem, odpovídá stručně: "Napůl." Hovoří plynně oběma jazyky, než nastoupil do základní školy mluvil do pěti let jen řecky. Podle svých slov nevynechá jedinou příležitost, aby navštívil vlast svých předků. Řecký fotbal nijak zvlášť nesleduje, mnohem více ho zajímá český.
Maniatis je odchovancem Baníku Ostrava, odkud v osmnácti letech přestoupil do juniorky Olomouce. Za svou krátkou kariéru už stihl vystřídat více klubů, převším těch druholigových. Z Olomouce zamířil na hostování do Nové huti a do Uherského Hradiště. Dalším klubem technického drnovického středopolaře, tentokrát již jako kmenového hráče, se stal Třinec, odkud ale po krátké epizodě přestoupil do Frýdku-Místku. Konečně zde ho našel trenér Večeřa a dal mu příležitost záhrát si i nejvyšší soutěž.
Maniatis má na jihu Moravy smlouvu do konce sezony, a neví jestli mu bude nabídnuta k prodloužení nebo se opět bude stěhovat do jiného klubu. V Drnovicích se mu líbí, rád by zde zůstal a jeho nejbližší snahou je proto podávat co nejlepší výkony a prosadit se napevno do základní sestavy mužstva. Zápas proti Žižkovu se mu ale podle vlastních slov nevyvedl. "Dnes se mi příliš nedařilo. Na konci jsem už neměl sílu," uzavřel mladý fotbalista.