"Soustředil jsem se jen na to, abych se v Heerenveenu co nejdřív prosadil do základní sestavy," říká dvaadvacetiletý fotbalový záložník Michal Švec.
A uběhlo jen něco přes půldruhého roku a Švec se octl mezi vyvolenými. Reprezentační kouč Ivan Hašek ho nominoval ke kvalifikačnímu dvojzápasu s Polskem a Severním Irskem.
"Najednou jsem mezi fotbalistama, které jsem donedávna obdivoval jen u televize," poznamenal Švec při setkání s novináři.
Když se na něj přímo do Nizozemska přijel nedávno dvakrát podívat jeden z Haškových spolupracovníků, tak mladý fotbalista přece jen zavětřil.
"No a minulý týden v pátek dopoledne mi volal sám trenér Hašek. Ptal se, jak na tom jsem, a když jsem mu řekl, že v pohodě, upozornil mě, abych tedy počítal s tím, že v pondělí se budu hlásit na srazu," potvrdil Švec páteční slova reprezentačního kouče o tom, že nominace se dolaďovala ještě těsně před jejím zveřejněním.
Švec už v šestnácti nadchl svým výkonem v Poháru UEFA, kdy ho do sestavy Slavie na stadionu Levski Sofia na podzim 2003 nečekaně zařadil trenér Miroslav Beránek.
Dá se ta tehdejší "pohárová nominace" srovnat s tou dnešní reprezentační pozvánkou?
"Určitě," říká Švec. "Jak ten zápas v Sofii, tak teď pozvánka do národního mužstva jsou v mém fotbalovém životě opravdu významné momenty. Ale samozřejmě vím, že jsem tady hlavně na otrkání, abych poznal atmosféru v téhle partě. Ale když náhodou bude zapotřebí, jsem připravený zaskočit i v zápase."
V Heerenveenu nastupuje na postu defenzivního záložníka, má za úkol vykrývat prostory před vlastní šestnáctkou. Mužstvo je v průběžné tabulce patnácté z osmnácti, ale prý se začíná blýskat na lepší časy.
"Zvedáme se pomalu, ale jistě. Ještě musíme vylepšit koncovku, ve finální fázi to moc slavné není. Zrovna jako v nedělním zápase s Venlo. Vedeme jedna nula, tlačíme, jenže pak si v devadesáté minutě necháme dát vyrovnávací branku..."
V národním mužstvu má velkého kamaráda Daniela Pudila, s nímž samozřejmě sdílí pokoj na Štiříně.
"S Danem jsme se sblížili ve Slavii, já pak odešel do Heerenveenu a on půl roku po mně do belgického Genku. Takže se navštěvujeme, máme to od sebe něco přes dvě hodiny autem. Navíc se skamarádily i naše přítelkyně. Takže bylo od začátku jasné, s kým teď budu bydlet."
V kabině Heerenveenu si klidně může povídat česky, protože v ní jsou i obránce Milan Kopic, útočník Michal Papadopulos a brankář Martin Lejsal.
Navíc s Papadopulosem se teď sejde i v reprezentaci, protože tohoto fotbalistu povolal kouč Hašek dodatečně.
"Ale nový trenér češtinu nerad vidí, vlastně slyší. Máme mluvit anglicky, což mi vyhovuje. Ze začátku jsem chodil asi půl toku na holandštinu, ale s novým koučem přišla ta angličtina: Tak beru lekce angličtiny a zdokonaluju si ji i v kabině," popisuje Švec.
Stejně jako jeho reprezentační spoluhráči i Švec věří, že národní mužstvo na listopadovou baráž o postup na mistrovství světa dosáhne.
"Dokud naděje žije, musíme být naladěni jen a jen optimisticky. A já budu klukům držet palce ze všech sil, ať už budu na tribuně, nebo na lavičce," ujišťuje mladý fotbalista, který v minulosti prodělal dvě těžká zranění. (čtěte - ZDE + ZDE)
"Musím to zaklepat, ale dostal jsem se z toho. Horší to bylo po té Mladé Boleslavi, ale po tom Strahovu jsem se zase v první chvíli bál o páteř. Teď už mě nezlobí ani ten kotník, se kterým jsem si taky hodně užil," uzavírá Švec.
