"Když jsem byl malý kluk, bydlel jsem v Dejvicích. Fotbal mě bavil, tak jsem hrál za místní klub a to byla Dukla," prozrazuje Hejma, jak se dostal k žlutočervenému dresu fotbalistů z Julisky. "Vždy jsem přitom měl radši Spartu. Právě pro ni mi bije srdce," přiznává.
Sčítání fanouškůAktuální pořadí fotbalových klubů i přístup do hlasování najdete na www.idnes.cz/fanousci |
A kde se v klukovi, který vyrůstal v nefotbalové rodině, vzala vášeň pro hrdý letenský klub? "Sparta má svůj literární význam. Hltal jsem v řecké mytologii příběhy o Sparťanech," vzpomíná na svůj dětský obdiv k obyvatelům řeckého bájného města.
Pro synonyma, co pro něj Sparta znamená, tak nemusí chodit daleko. "Udatnost, síla, respekt. Navíc se to krásně skanduje," dodává s úsměvem.
Pravidelným návštěvníkem fotbalových zápasů už však není. "Když jsem hrál za Duklu, chodil jsem tam podávat míče. Nebral jsem to jako zradu, hrál jsem tam fotbal. Byl to můj klub, i když jsem měl vždy sparťanské srdce." Především hbitý Josef Jurkanin byl jeho dětským idolem. "Jeho styl mi dnes hodně připomíná Tomáš Rosický," říká Hejma.
Po této generaci fotbalistů už však na fotbal přestal chodit. "V pubertě se to nějak zlomilo a už jsem na moc zápasech potom nebyl," přiznává. I tak ale zůstává hrdým sparťanem.
Vaše otázkyNa co jste se ptali kolem sčítání |
"Když sleduju fotbal v televizi, vždycky mi hodně buší srdce." A jaká je jeho nejsilnější dětská vzpomínka spojená s fanděním? "Ta nejhorší. Ve čtvrtfinále Poháru vítězů pohárů Sparta porazila Partizan Bělehrad 4:1, v odvetě ale dostala 5:0 a bylo to v háji. To tehdy pro malého Ondru byla velká rána do dětské radosti," vzpomíná stále se zklamáním v hlase.
