Josef Šural se stal obětí automobilové nehody v Turecku, když cestoval s dalšími spoluhráči Alanyasporu v pronajatém mikrobusu ze zápasu v Kayseri. Ostatní utrpěli jen lehká zranění. Šuralovi bylo osmadvacet let, v Turecku působil od přestupu ze Sparty tři měsíce.
„Pořád jsme si nezvykli, pořád nám přijde zvláštní, že už tě nikdy neuvidíme. Když jsi byl náš kapitán, mluvil jsi o tom, jak moc si přeješ vidět Spartu na prvním místě tabulky. Během svého působení na Letné jsi to po žádném kompletně odehraném kole nezažil. Na startu aktuální sezony se nám to na chvíli podařilo, měl bys radost,“ píše Sparta na svých stránkách při vzpomínce.
Šural začínal kariéru v Brně, v září 2008 debutoval v lize coby osmnáctiletý v domácím utkání právě se Spartou. Během své první sezony naskočil do osmnácti duelů a vstřelil dvě branky, ve druhé přidal o jeden start navíc.
Pak ale slibný rozlet kariéry usměvavého ofenzivního záložníka či útočníka zbrzdilo zranění. Šural v létě 2011 přestoupil do Liberce, kde hned v prvním ročníku oslavil premiérový mistrovský titul.
A nakonec jediný, ačkoliv po čtyřech a půl sezonách odešel do Sparty, které dal přednost před konkurenční Slavií. Šuralovi se vydařil podzim 2015, zazářil v reprezentaci, během kvalifikace o Euro se trefil proti Nizozemsku. A chtěli ho oba pražští rivalové.
Ze Slovanu nakonec zamířil Šural na Letnou a ve Spartě odkopal 80 zápasů, v nichž vstřelil pětadvacet branek. Byl jednou z osobností, časem navlékal i kapitánskou pásku.
„Asi bys nevěřil, kdo nás teď trénuje! Tolikrát nám sparťanům dělal vrásky na čele, ale teď je náš, všichni věříme, že s ním na lavičce se můžeme posunout kupředu. Ty jsi právě pod ním odehrál možná nejlepší zápas v kariéře, viď? Pamatuješ přeci, jak jsi v dresu reprezentace v Holandsku obešel Van Dijka, dal jsi gól a vyhráli jsme 3:2. Nádhera,“ připomíná Sparta nedávný nástup trenéra Pavla Vrby, který si Šurala v roce 2015 vytáhl do národního mužstva a o rok později ho vzal i na mistrovství Evropy.
„A proč ti to vlastně píšem? Vždyť je jasný, že odtud, kde jsi, nás sleduješ. Měl jsi Spartu v srdci a určitě ani teď nevynecháš jediný náš zápas. Vždycky to nevyjde, ale pokaždé se snažíme, abys z nás měl radost. Teď sníme o dalším pohárovým vítězství, tak nám drž palce. Spoustě lidem chybíš. I nám, Šury. Nikdy na tebe nezapomeneme. Tvoje Sparta.“