Při pondělní večeří mu kuchař přinesl dort a spoluhráči zazpívali happy birthday. Josef Šural během soustředění v Alpách oslavil šestadvacátiny.
„Kariéra se mi už láme, jsem v polovině. Ligu hraju od osmnácti a doufám, že aspoň ještě dalších osm let budu,“ přemítal sparťanský ofenzivní záložník.
Jaké to je slavit narozeniny s týmem?
Kluci mi postupně přáli, ale na žádné oslavy není čas. Připravujeme se na Euro. A dřív to u mě většinou vyšlo tak, že už bylo po sezoně a nemusel jsem klukům do kabiny nic nosit a ušetřil jsem.
I letos nebylo jisté, jestli kvůli zranění kotníku ze 17. dubna v zápase na Bohemians nebudete v těchto dnech mít po sezoně, že?
První odhad byl, že vaz v kotníku je přetržený. Naštěstí byl jen natažený. Dělal jsem maximum, aby byl v pořádku. Na stadionu byl od rána do večer a doufal, že se stihnu uzdravit.
Na Spartě jste řešili, jestli podstoupit operaci, nebo zkusit konzervativní léčbu. Jak jste se rozhodoval?
Už jednou jsem s kotníkem na operaci byl, měl v něm dráty. Zjišťovalo se, jestli se mi to staré zranění neobnovilo, porovnávaly se rentgeny. Dopadlo to dobře, na operaci jsem nemusel.
Mohl jste stihnout závěr sezony, nebo jste se šetřil vyloženě na Euro?
Bylo by to na hraně. Kdyby ještě o něco šlo, tak bych poslední zápas asi dal. Ale když už bylo jasné, že skončíme druzí, nemělo smysl nic pokoušet.
Měl jste obavy, jestli se stihnete uzdravit do mistrovství Evropy?
Věděl jsem, že bych to těsně zvládnout měl. Ale otázkou bylo, jestli mě trenér vůbec do nominace zařadí. Říkal jsem si, že potřebuju stihnout ten třídenní kemp na Strahově, který začal čtyři dny po lize. A na něm se rozhodne.
Měl jste složité jaro. Přestoupil jste z Liberce do Sparty, ale nemohl hrát poháry, přitom v nich klub prožil nejlepší sezonu za posledních třináct let. A pak jste se ještě zranil.
Máte pravdu, nebylo to pro mě nic jednoduchého. Začátek ještě šel, dal jsem i nějaké góly, ale pak to na mě dopadlo. Výkony nebyly dobré, pak to zranění.
Neříkal jste si, že jste radši měl zůstat v Liberci?
Ne, jsem spokojený s tím, že jsem šel do Sparty. Ano, nemusel jsem se zranit, mohl jsem dát víc gólů, ale to je kdyby. Po Euru se připravím na novou sezonu.
Sám jste uznal, že jste nehrál dobře. Máte pro to vysvětlení?
I když jsou výkony dobré, tak vždycky chcete hrát líp. U mě se sešly různé okolnosti. Tím, že jsem nemohl hrát poháry, jsem neměl takové vytížení jako spoluhráči. Musel jsem si zvykat na jiný herní systém a taky už jsem nebyl tím, že všechny akce šly přese mě. Pak jste rád, když vám míč občas půjčí.
Vaší předností je, že umíte podržet míč, vyhrávat souboje. Na kterém kraji zálohy nastupujete raději?
Zjistil jsem, že lepší to pro mě je vlevo. Naskytne se mi tak víc možností směrem dopředu.
Ve Spartě i v národním mužstvu vlevo hraje Krejčí, je snazší se dostat do sestavy přes pravou stranu?
To si nemyslím. Tím, že se pro reprezentaci uzdravil Tomáš Rosický, tak trenér počítá s Bořkem Dočkalem spíš na kraj. Takže je to těžší. Motivaci mám velkou, ale zároveň jsem rád, že jsem se do nominace vůbec dostal a každá minuta na hřišti bude dobrá.
