Právě takhle vypadala kabina libereckých fotbalistů bezprostředně po velkolepém pohárovém vítězství 4:1 nad Lyonem. "A teď hurá na Dortmund," nese se nad hlavami bojový pokřik doprovázený rachotem do sebe ťukajících láhví.
Novináři byli vpuštěni do jinak pečlivě střeženého prostoru. "Tady si je klidně odchytávejte," nabádá asistent trenéra Josef Csaplár. "Venku by nám nastydli," vysvětluje.
"Tolik lidí jsem tady ještě neměl," diví se sparťanský kustod Jaroslav John, jenž je jinak v těchto prostorách letenské tribuny pánem. "Až zas budete něco hrát, tak se dočkáš," odbývá ho něčí hlas.
Mezi prvními je odchycen záložník Václav Koloušek. "Říkal jsem si, že oni určitě taky dají gól," reaguje na otázku, co ho napadlo v první minutě zápasu, kdy dal Nezmar z jeho přihrávky první branku zápasu.
Vzápětí přiznal, že druhý poločas nezačali zrovna nejlíp. "Přestali jsme běhat a taky jsem toho dost kazili," říkal. "Naštěstí jsme pak dali druhý gól, Lyon musel hru otevřít a hned to bylo lepší."
Brankář Antonín Kinský poznamenal, že došlo na Csaplárova slova v poločase. "Říkal nám, nic neděje, hrajte to svoje, když dáte gól, oni to otevřou, a pak jim dáte třetí," líčil gólman. "Ale přece jen se spletl, protože Neumann je dokonale pohřbil ještě čtvrtou brankou."
V úterý hrál v Kostení Lhotě, ve čtvrtek dal gól Lyonu
I se šťastným záložníkem Robertem Neumannem si Karl ťukal těžkými láhvemi perlivého moku. A fotbalista jako by pořád nemohl uvěřit, jak parádně to všechno ve čtvrtek večer na Letné dopadlo.
"Pochopitelně by mě ani nenapadlo, že dám gól," pronesl Neumann, který šel na hřiště z lavičky náhradníků až v závěru zápasu. "A víte co se opravdu povedlo? Ještě v úterý jsem hrál v Kostelní Lhotě přátelák za béčko proti Rotoru Volgograd," prozradil fotbalista, který si za liberecké áčko zahrál naposled v konci zápasu na Mallorce a minulou neděli dvě minuty v lize proti Hradci Králové.
Obránce Petr Johana si zase liboval, jak Francouzům odvedli jejich iniciativu, aby se nehrálo v Liberci. "Co s námi v zákulisí provedli, to je opravdu neslýchané. Tak jsme jim to zkrátka spočítali i na Spartě." Koloušek pak Johanu doplnil: "Jen se potvrdilo, že se nás opravdu báli. A my jim ukázali, že měli proč."
Většina libereckých hráčů uvěřila v postup, když Nezmar zvýšil na 3:1. "To už jsem byl v klidu," poznamenal Koloušek. Johana se přidal: "Tři jedna, to už bylo definitivní."
Jen gólman Kinský si tak úplně jistý nebyl. "Kdyby za stavu tři jedna dali kontaktní gól, ještě by nám bylo horko," řekl. "Ale když jsme dali čtvrtou branku, tak to jsem si byl stoprocentně jistý, že za těch zbývajících pět minut mi tři góly nedají."
Po výhře nad Spartou se v její kabině cítil dobře
Tiskový sál se tou dobou otřásal smíchem nad vtipným hodnocením zápasu libereckým trenérem Ladislavem Škorpilem. "Jestli jsem se necítil divně v kabině Sparty? Ne, už jsem poznal, jaké to je tady vyhrát, takže se tu cítím jako doma," prohlásil mimo jiné mistr bonmotů.
Když pak dotaz zamířil na jeho pocity ve chvílích, kdy za stavu 1:1 diktovali hru Francouzi, uvedl: "Pragmaticky jsem musel myslet na výhru, nemůžu přeci kalkulovat s neúspěchem. Vojevůdce, který nevěří ve vítězství, by měli zastřelit ještě před začátkem války."
Trenér Lyonu Jacques Santini působil jako úplný protiklad. Na tiskovku přišel pozdě a ani si nechtěl sednout za stůl. Nakonec se nechal přemluvit, ale místo hodnocení zápasu řekl: "Nejprve chci znát hodnocení domácího trenéra!"
Škorpil se zachoval jako diplomat a slovy "Jsem šťastný, že jsme vyřadili tak kvalitního soupeře," inspiroval Francouze ke zhodnocení zápasu.
