„Tak jako tak bych v tuhle chvíli odcházel, i kdybych výpověď nedostal. Jediné, co tady může něco změnit, je postoj celého hnutí a vlastně celé společnosti,“ vysvětluje Vorlický. „Nechápu, jak je možné, že v této době ještě takový systém může v nějakém sportovním hnutí existovat.“
Jak to myslíte?
Víte, všichni nadáváme na Berbra a čekáme, že se za nás postaví reprezentanti - kluci, kteří přitom svých úspěchů dávno dosáhli na hřišti. Ale vždyť my nebojujeme s Berbrem nebo s vedením, ale s vlastní identitou. Hledáme problém v Berbrovi, ale vždyť my ho vlastně sami živíme, přiživujeme. Čekáme, že za nás někdo něco udělá, to je chyba. Já kritizuji to prostředí, ale sám v něm spoustu let funguji. Snažím se proti tomu vystupovat, ale vidím, že se to nikam neposouvá. Proto necítím potřebu pokračovat.
Nespokojenost jste dal najevo nejdřív na Facebooku. Na co jste v kritických příspěvcích upozorňoval?
První příspěvek byl k propuštění Michala Prokeše. Druhý den jsem sdílel příspěvek o Romanu Berbrovi a jeho vystoupení v pořadu Blikanec, který uvádí Tomáš Řepka. K němu jsem napsal, že nemohu nevidět věci, které se dějí, že se raději vzdám své práce. Apeloval jsem na ostatní trenéry, aby dali současnému vedení asociace stopku. A že změnit to můžeme jen zevnitř.
Výpověď jste nedostal hned - až poté, co jste se podepsal pod otevřený dopis, ve kterém trenéři a další zástupci akademií kritizují vyhazov garanta projektu Michala Prokeše.
Příspěvky na Facebook jsem dal mezi 2. a 4. říjnem. Potom jsme 7. října jako skupina podepsali tento dokument a 8. října šel přímo k panu Berbrovi a Malíkovi. Pak měl jít do výkonného výboru, kam se nedostal, a já jsem ještě 8. října dostal výpověď, jako jediný. O informacích, které jsem dával na Facebook, se samozřejmě vědělo už dřív, stejně tak o mých názorech. Proč jsem nedostal výpověď pátého, ale až osmého, si může každý vydedukovat sám. Jestli je to forma zastrašování, nebo ne, to nechám na posouzení každého.
Podpis jste přidal čistě kvůli konci Michala Prokeše? Nebo bylo důvodů víc?
Ten dopis má tři odstavce a každý se vyjadřuje k nějakému tématu. Je tam podpora Michala Prokeše, ale také to, že všichni jsou připravení pokračovat za určitých záruk. Tyto záruky nám dány nebyly, naopak. Mocenské vystupování na vzájemné schůzce přesně potíralo zásady, které chceme prosazovat. Bavíme se o tom, jak chceme být prospěšní společnosti, vychovávat děti, vychovávat trenéry, ale...
Proti strachu. Pokud se fotbal dokáže spojit proti Berbrovi, má šanci |
Ano?
Jsme v systému, který takhle nastavený není a nemůžeme ho změnit. Za aktuálního stavu, ve kterém náš fotbal několik desítek let je, to není možné. Všichni, kteří prošli tímto systémem, jsou vychovávaní k tomu, aby podávali výkon na hřišti. Ale ne, aby se zajímali o to, co se děje mimo hřiště. Já se už několik let snažím pomoci v tomhle systému vybudovat prostředí důvěry.
Ale teď končíte.
Výpověď jsem dostal bez udání důvodu, k poslednímu prosinci. Moje pozice tedy ke konci roku zaniká.
Mrzí vás to? Nebo máte pocit, že jste bojoval marně?
Mrzí mě, že jsme měli rozdělanou práci, s ostatními trenéry jsme se snažili nastavit směr. Řada z nich si začínala uvědomovat, že nejde jen o fotbal. Mrzí mě, že to nemůžeme společně dokončit. Ale že nebudu dál fungovat v tom nezdravém prostředí, to mě nemrzí vůbec. Alternativ pro další rozvoj a uplatnění se mám dost.
Takže si možná i oddechnete?
Nedělal jsem to proto, abych si oddechl. Za každým z nás musí být vidět práce a postoj. A pokud ztratíte motiv a cítíte, že vaše snaha nemá smysl, musíte se rozhodnout, co dál. Pokud motiv chybí, proč bych v tom prostředí byl?
Myslíte, že po vašem konci budou následovat další?
Určitě je to pravděpodobné. Určité změny už proběhly, ne na trenérských úrovních, ale ve funkcionářských nebo u rozhodčích. V každé té skupině byl člověk, který byl stávajícím systémem nazývaný rebelem, a toho se vedení snažilo zbavit. U trenérů jsem to byl zatím já, někteří další asi budou následovat. Ať už dostanou výpovědi, nebo odejdou sami.
Znamená to, že je český fotbal ve vážném ohrožení?
To je hodně obecná otázka. Lidé, kteří žijí jen ve fotbalovém prostředí, to tak nevidí. Ale já se nebavím jen o fotbalovém prostředí, ale o tom, jak přispívá k celkovému stavu společnosti. Pokud budeme koukat jen tímhle směrem, tak nemůžeme posunout ani fotbal, ani společnost.
