„Na druhé straně se můžeme opřít o to, co funguje. O lidi, kteří jsou v klubu a kteří se snaží dělat maximum, o dobře pracující mládežnickou základnu, o dobré zázemí pro fotbalisty všech kategorií, byť hlavní stadion stále chybí,“ říká Jiří Sabou, který na začátku roku převzal řízení druholigového Hradce Králové.
Předpokládám však, že i vy vnímáte, že hlavně mezi fanoušky převažují spíše negativa?
Nálada se vždycky odvíjí od toho, jak se daří prvnímu týmu. V Hradci je to dlouhodobě na houpačce, putuje se mezi první druhou ligou, nedaří se v nejvyšší soutěži stabilizovat dlouhodobě.
„Musíme dát signál, že za něčím jdeme, že chceme hrát náročný fotbal.“ |
Teď se ale nedaří ani to, co vycházelo v nedávné minulosti, kdy po sestupu patřil ve druhé lize ke špičce.
Souhlasím, výsledky ve druhé lize nejsou a i kvůli tomu nebyla nálada v klubu na konci roku ideální. Podzim, byť se začalo celkem slušně, končil tak, že na hráčích, na týmu byla deka, byl vyhořelý.
Snažil jste se už najít příčiny?
Je to složité rozklíčovat. Možná týmu chyběla větší odolnost, rezistence, vzepřít se něčemu. Možná tomu všemu uškodila i dlouhá pauza, prakticky měsíc se nehrálo a pak za dva týdny bylo najednou pět zápasů. V zápasech, které jsem viděl, jsme určitě nebyli horší, ale nedokázali jsme je vyhrát. Přicházely ztráty po remízách v domácích zápasech, v Praze na Olympii i jinde a to nás sráželo. Dneska jsme desátí, se ztrátou osmi bodů na postupové místo. Mít o šest bodů víc, tak je to někde jinde.
Není a podle toho klub navenek působí mírně řečeno nevýrazně. Neodrazovalo vás to?
Takhle to neřeším. Bylo vypsáno výběrové řízení a já se do něj přihlásil. Proto, že fotbal miluju a dělám ho prakticky celý život. Vážím si nabídky být u něčeho nového.
Neodrazoval vás ani postoj fanoušků, z nichž se část dokonce vymezuje proti vlastnímu klubu?
Musím přiznat, že když jsem si přečetl některé věci na sociálních sítích, říkal jsem si, kam se to hrnu, ze všeho je cítit velká negace. Takhle ale uvažovat nechci, jsem bojovník od přírody, vždycky jsem si všechno vydobyl sám. Cítím, že tady potenciál je a že Hradec je v tuto chvílí spící Popelkou. Jde o to vše nastartovat, možná trochu oživit správnými lidmi, kteří budou chtít.
Fotbalisté FC Hradec Králové absolvovali první tréninky letošní zimní přípravy, nechyběl na nich ani Jan Kvída (druhý zprava), jeden ze tří nových hráčů hradeckého mužstva pro jarní část druholigové soutěže.
Co chybějící odpovídající stadion, což je dlouhá léta vlastně prokletím klubu?
To slyším ze všech stran. Vnímám to, že lidi jsou z toho, že se tady už tak dlouho buduje či spíše nebuduje, unavení. Tohle je problém, ale na druhou stranu říkám, že sice máme špatný stadion, je takový, jaký je, my bychom si přesto z toho měli do chvíle, než bude nový, udělat nějakou výhodu. Protože pro soupeře je to stejné, ví, že atmosféra bude komorní, že je to k divákům daleko. Mně to ale připadá, že jsme si řekli, že nemáme stadion, proto hrajeme špatně. Takhle to na mě někdy působí, čímž ale nechci omlouvat to, že není. Ten stávající není fotbalový, hraje se na tom špatně, není tlak na rozhodčí a na soupeře, jako to je třeba letos v Opavě. Všichni víme, že postavit stadion je nyní priorita číslo jedna, prostě nutnost, o tom žádná! Vše je na dobré cestě a věřím tomu, že letos by se konečně mělo začít stavět.
Jaké naděje s tím spojujete?
Tohle podle mě hodně pomůže, aby se fanoušci na fotbal vrátili, aby na něj nezanevřeli. Fanoušci v sobě nyní mají v souvislosti se stadionem negaci, možná někdy i oprávněnou. Vidím ji všude a to mě trápí.
Vrátit fanoušky nebude jednoduché.
Souhlasím. Hradec ale vždycky byl fotbalové město. Pamatuju si to jako hráč, pamatuji i desetitisícové návštěvy, když jsem tady hrál s Viktorkou Žižkov nebo s Teplicemi.
„Hradec je v tuto chvíli spící Popelkou, jde o to vše znovu nastartovat.“ |
Teď ale návštěvy hlavně na konci podzimu byly špatné.
Odpovídá to současné náladě. Podívejte se na hokej. Většinou se tady hrála jen první liga, lidí také moc nechodilo. Najednou přišla extraliga a lidi chodí. Asi to dělají dobře a když lidi uvidí stadion, zázemí a dobrý fotbal, tak se také vrátí.
O co se budete moci ve svém úsilí opřít?
Přicházím do klubu, který má podporu města, má okruh partnerů z řad podnikatelů. A pak také lidi, kteří dělají pro klub maximum. Co jsem poznal, tak je ta situace také trápí, jsou tady skoro všichni dlouho, jsou místní, ke klubu mají vztah. Možná jsou z toho všeho také někdy už unavení, ale to nesmíme, chci od všech větší zápal, aby tady byla energie a klub začal více dýchat. Jak říkám, hodně to je ovlivněné tím, že se nedaří prvnímu týmu.
Váš hlavní úkol hned na začátku vychází právě z toho?
Přesně tak. Mojí prioritou je podílet se na poskládání áčka, přivést hráče, kteří mají větší touhu, větší srdce, větší tah. Tohle mi na podzim chybělo. Co jsem viděl, hráči tady jsou kvalitní, mají potenciál hrát první ligu.
Předpokládám, že dostat se do ní bude asi hlavním cílem.
Pro klub určitě. Jestli to bude letos, to se uvidí, na jaře je jen čtrnáct kol, nejsem naivní, ztráta je velká, ale nikdo v klubu rozhodně nic nebalí. Musíme ale začít tím, a to jsem řekl i klukům v kabině, abychom sem chodili rádi, s energií, abychom na sobě chtěli pracovat a chtěli se zlepšovat. A co z toho vznikne a jestli se podaří ztrátu dohnat, se uvidí, já jen chci ode všech profesionální přístup a aby pro úspěch všichni udělali maximum. Každopádně musíme dát signál, že za něčím jdeme, že chceme hrát náročný fotbal, že budeme hladoví, že budeme agresivní, že budeme mít nějakou tvář. A pokud se to s postupem nepodaří, budeme budovat tým tak, aby se připravil na příští rok.
Jiří SabouProfil
|
Pohyb v kádru už nastal, kam bude směřovat dál?
Během ledna ještě nějaký pohyb může nastat. Otázkou bude, jak s mladými hráči. Někteří chodí do školy, čeká je maturita, třeba útočník Šípek se vyjádřil, že proto nebude moci chodit na všechny tréninky. Někteří úplně necítí, že chtějí v Hradci být, tohle všechno musíme během ledna vyřešit.
A co případní noví hráči?
Zatím přišli tři. Zkušenější Kvída a dva mladí dva kluci ze třetí ligy. Kropáček má velký potenciál, je mladý, je na něm vidět progres, má touhu. To samé platí o Eliášovi, je to defenzivní záložník, soubojový, hodně běhavý, poctivý hráč. Je to v tomto případě takové skládání mozaiky z hráčů, kteří mají touhu a nejsou fotbalem přežraní.
Hradec ale také potřebuje vůdce týmu. Jak to vypadá s ním?
Je pravda, že v týmu je hodně introvertů, hodných typů. Zvednout prapor musí především starší hráči, nesmí se schovávat před zodpovědností, musí být nositeli této přidané hodnoty, já to po nich budu určitě vyžadovat. Mladší je musí respektovat, přenést na hřiště tu kvalitu, co vidím na tréninku, dát do týmu svůj mladický elán, měli by si vážit toho, že můžou být v týmu s Milanem Černým, Radimem Ottmarem, Martinem Noskem, Markem Plašilem, s kluky, co už něco dokázali. To mi na podzim v Hradci chybělo, ale sehnat lídra obecně v celém českém fotbale, navíc v našem postavení je hodně složité. Díváme se kolem sebe, nějaké tipy máme, všichni v klubu pracujeme na zkvalitnění na všech frontách.
