Na dotaz, co rozhodne při volbě nového klubu, Jiří Rosický reagoval: "Jen sportovní stránka, peníze v tom nehrají roli."
Určitě se bude radit se svým bratrem i otcem, který za Spartu hrál v sedmdesátých letech. "Bavíme se o tom, ale po telefonu je těžké něco řešit. Až budu mít volno, plánuju cestu do Dortmundu. S Tomášem posedíme a pobavíme se o tom."
Pokud by se rozhodl pro Spartu, na Letnou by se vrátil po pěti letech strávených v zahraničí. "Sparta je pro mě srdeční záležitostí," přiznal.
Společně s bratrem Tomášem, hvězdou Borussie Dortmund, byl ve Spartě odmalička, ale ligu za ní nikdy nehrál. V osmnácti odešel do Atletika Madrid, kde nastupoval hlavně za jeho druholigovou rezervu. Slibně začínající kariéru mu přibrzdilo těžké zranění kolena. V Bregenzu hraje od loňského léta. "Ve Spartě jsem vyrostl a poznal několik výborných trenérů," připomněl.
Jiří Rosický je typově odlišným fotbalistou než špílmachr a skvělý technik Tomáš. V Bregenzu nastupuje na místě defenzivního záložníka. V sobotu přihrál na vítězný gól v souboji s Innsbruckem, lídrem soutěže. V úterní dohrávce tým zdolal Salcburk a výrazně si pomohl v boji o záchranu. Linci, jemuž patří jediné sestupové místo, odskočil tři kola před koncem na šest bodů.
Bregenz je dvacetitisícové město ležící v malebném prostředí rakouských Alp. Místní fotbalový tým hraje teprve druhým rokem nejvyšší rakouskou soutěž. "Klub je skoro až rodinný, teprve se tu učí, co je to profesionální fotbal," podotkl Rosický. V Rakousku je sám, ale jednou za dva tři týdny se dostane domů do Prahy.
Pokud by jednání o přestupech nevyšla, zřejmě by Rosický prodloužil smlouvu v Bregenzu. "Ale abych byl upřímný, chtěl bych odejít," řekl. "Za dva týdny končí sezona a než pojedu na dovolenou, chtěl bych mít o dalším angažmá jasno."
