"Jsem hrozně rád. Už to vypadá, že jsem expert na rychlé góly," usmíval se Pimpara; s Příbramí se trefil v nastaveném čase, na teplických Stínadlech pár minut před koncem. "Ty hlavy trénuju, to je jediné, na co mě tam trenér zatím posílá. Jsem rád, že jsem splnil, na co jsem šel."
A rozesmutnil klub, který ho fotbalu vyučil. Že by proti "svým" po gólu nejuchal? O tom Pimpara neuvažoval. "Nebyl jsem v pozici, abych gól neslavil. Kdybych toho v Teplicích odehrál víc, možná bych měl smíšené pocity. Byl jsem tady sice dlouho v mládeži, v áčku 3-4 roky, ale odehrál jsem jen asi 3-4 zápasy. Mám velkou radost, že jsem skóroval právě v Teplicích," přiznal obránce s operovaným srdcem. "Měl jsem tady rodinu, trošku jsem se před nimi předvedl."
Však ho taky spoluhráči hecovali, než na trávník vběhl. Jako žolík pak přebil všechny tutovky Teplic. "Hned první nákop, přihrávka do strany, hlavička. Tenhle gól byl rychlejší než poprvé s Příbramí," věděl hned.
"Kluci si ze mě dělali srandu, ať dám zase gól a udržím si dobrý průměr. Jsem rád, že se to povedlo. Já většinou dával dvě branky za půlrok, takže už mám splněno. Ještě by to chtělo nadstavbu!"
Ještě aby z něj trenér Jaroslav Šilhavý neudělal útočníka. "Když budu sbírat minuty víc než teď, tak klidně. Nikdy jsem útočníka nehrál, ale troufnul bych si. Třeba na tom v zimě zapracujeme," křenil se hrdina Slovanu.
Když už měl někdo dát Teplicím gól, tak právě Pimparovi by ho domácí nejvíc přáli. Prožil si plno útrap. "Zraněný Vondrášek mi říkal, že i když nerad, musí mi poblahopřát. Známe se dlouho, určitě měl trošku radost i za mě. Přeju mu, ať se uzdraví," vzkazuje Pimpara kamarádovi.
"Když jsem se trefil, Tepličtí mě pošťuchovali, že si snad dělám srandu. A to říkám ještě slušně. Chtěli tři body, mají smůlu."
Teplice v krásném zápase spalovaly šanci za šancí. "Oni hráli velmi dobře, potvrdili kvalitu, proto bod bereme, i když jsme chtěli překvapit za tři. Měli jsme minimum šancí a je náhoda, že to byla remíza. Ale to je na fotbale krásné!"
