"Ze všeho jsem se zatím dostal, i z těch srdečních potíží. Vím, že zranění k fotbalu patří a mám trpělivost," naučil se neremcat.
Ale byl to pech, když jste se těsně před startem jara zranil.
Už mám něco za sebou, nebyl jsem z toho vykulený. Jen jsem čekal, až to bude lepší. Fotbal mi postupem času chyběl čím dál víc, návrat se mi zdál pomalý. Ale musím být stále opatrný.
Do přípravy jste se zapojil. Co všechno už zvládáte?
Začal jsem bez zápasů, ale trénuju. Jen si hlídám pohyb, který je pořád kontrolovaný. Cvičení dělám všechna, přidávám si, začínám chodit do soubojů. A na soustředění možná přijde už i zápas.
Co přesně se vám v lednu stalo?
Zranil jsem se týden po tom, co jsem podepsal smlouvu. Přetržený zkřížený vaz a prasklý meniskus. Při lehčím tréninku po dopoledním těžkém. Pilovali jsme jen střelbu, mě trošku noha bolela. Říkám Keličovi, ať to hází jen na levou. Jedinkrát mi balon hodil na pravou a zrovna při té střele mi stojná noha prdla. Hned jsem věděl, že je zle.
Když jste slyšel diagnózu, přepadl vás velký splín? Směřoval jste do základní sestavy Liberce.
Byla to rána, těšil jsem se na ligu. Ale kdo si počká, ten se dočká. Beru to sportovně. Doufám, že když už v Liberci jsem, šanci mi dají. Bylo důležité, že mi smlouvu nechali a že jsem zůstal. Teď jen nic neurychlit, žádný spěch! V Liberci je skvělá péče, s tímhle zraněním mají zkušenosti. Na jaře jsem makal s kondičním trenérem.
Co všechno jste dělal?
Byl jsem denně na stadionu, pořád. Paradox, že když jsi zraněný, trénuješ skoro víc než zdravý. Sice jsem nemohl běhat, ale chodil jsem dvakrát denně do posilovny. Snažil jsem se taky být co nejvíc v kontaktu s týmem, přece jen jsem pořád nový. Viděl jsem každý domácí zápas, jel jsem i do Teplic.
V přípravě jste se ukázal dobře.
Je pravda, že jsem pokračoval v tom, co jsem hrál ve Varnsdorfu. Forma držela. O to těžší bude do toho zpátky naskočit. V zimě už jsem ukázal, jak bych mohl hrát, po zranění to bude náročnější. Doufám, že budou mít trpělivost.
Se srdcem, na kterém vám dělali plastiku chlopně, potíže nejsou?
Srdce je už v pořádku. Jen každý půlrok chodím na kontroly.
Jak se vám líbí v Liberci?
Má výborné zázemí, stejně jako Teplice, kde jsem taky působil. Jen v Liberci je klub víc rodinnější, všechno je u sebe. Ale v obou pracují skvěle, starají se o hráče výborně. Jsem maximálně spokojený. Teď už jen hrát. Na jaře jsem byl v kontaktu i s teplickými Vondráškem a Rosou. Probírali jsme, proč hrají o záchranu, nebylo mi to jedno. Když jsem byl malý, fandil jsem Teplicím i Liberci, jezdil tam i tam. Kdyby mi někdo ve dvanácti řekl, že budu za oba hrát, nevěřil bych.
V zimě šel s vámi do Varnsdorfu i brankář Přemysl Kovář a stal se jedničkou. Co jste mu říkal?
Perfektní, nad očekávání. I když já mu věřil, že na to má. Sice na něj moc střel nešlo, ale když ano, byla to těžká situace. A on si s tím dokázal poradit. Působí sebevědomě.
Stejně jako exreprezentant Radoslav Kováč, s nímž jste mohl po jeho návratu z ciziny hrát na stoperu.
Vypadá, že toho moc nenaběhá, ale přesně ví, kam si stoupnout. Hodně jsem se od něj učil. Po zápase jsme si vyříkávali, co a jak. Myslím, že jsme si docela seděli. Už jsme plánovali, jak spolu budeme hrát. Doufám, že v létě se i přes konkurenci prosadím a ukážu, že na to mám.
A co vás naučil záložník Jiří Štajner, fotbalový hračička?
Takového fotbalistu jsem ještě nezažil. Chce mít každý balon, pořád být v pohybu. Na to, kolik mu je, toho naběhá neskutečně. A hračička on je. S lepším fotbalistou jsem v týmu nebyl. Chováním je podobný Verbířovi z Teplic. Oba jsou obrovské osobnosti, ale na nic si nehrají, ani se úplně neprojevují v kabině. On je tišší, neřve na mladé, to mi úplně vyhovuje. Takový by měl být každý, choval se skvěle.
Překvapil vás jeho odchod?
Něco se říkalo už těsně před koncem sezony, ale nikdo to nebral v potaz. Potom jsem počítal, že půjde do Sparty. Mladá Boleslav mě překvapila. Nedá se nic dělat, je to každého rozhodnutí.
Liberec zabojuje o Evropskou ligu. Uhranula vás jarní jízda?
Prožíval jsem ji hodně a jsem rád, že se kluci po skvělém jaru dostali do pohárů. Čekali jsme, že nejdřív pojedeme na Východ. FC Tiraspol a Skonto Riga jsou vyrovnané. Možná do Rigy by bylo příjemnější cestování.
