Tomáš Vaclík z Basileje byl počtvrté za sebou zvolen nejlepším brankářem švýcarské ligy. Tomáš Koubek z Rennes vévodí hodnocení gólmanů ve Francii.
Pavlenka z Werderu Brémy patří k elitě v přísném známkování reportérů renomovaného magazínu Kicker, mezi brankáři je třetí. Proti Vaclíkovi a Koubkovi nastupuje v kvalitnější soutěži.
A všichni tři ve středu před polednem odcestovali reprezentovat do Číny, kde české národní mužstvo už v pátek nastoupí proti Uruguayi. A v pondělí ho čeká buď duel proti domácímu výběru, nebo Walesu.
„Uruguay je velmi dobrý test. Těšíme se na Suáreze a Cavaniho,“ poznamenává Pavlenka. Není jasné, který ze tří gólmanů nastoupí. Jedničkou býval Vaclík, Pavlenka s Koubkem náhradníci.
Při minulé akci v Kataru se Vaclík s Pavlenkou o dvě utkání podělili, Koubek nechytal. Předtím v závěru rozhodnuté kvalifikace nastoupili Pavlenka a Koubek.
„Myslím si, že se během jara rozhodne, kdo z nás půjde jako jednička na podzim do Ligy národů,“ přemítá Pavlenka.
Ze dna tabulky k pohodové záchraně
Když reprezentoval naposled, jeho klub loni v listopadu „živořil“ bez jediného vítězství u dna bundesligové tabulky. Na další sraz Pavlenka dorazil v rozdílném postavení. „Odrazili jsme se.“
Dvanácté místo, třináctibodový náskok na sestupovou příčku a osmibodový na barážovou.
Brémy nakoplo senzační vítězství na Schalke ve čtvrtém jarním dějství, do té doby v druhé části sezony nasbíraly jen dva body za remízy.
Paradoxně Pavlenka, dlouhodobě nejlepší hráč týmu, v utkání chyboval, když mu propadla lehká střela Konopljanky. Spoluhráči v závěru dvěma góly duel otočili a pomohli mu přehmat snáz překonat. V předchozích i následujících zápasech byl vždy velkou oporou.
V následujících šesti utkáních Brémy čtyřikrát vyhrály, jednou remizovaly a jednou podlehly. „Klíčové situace zvládáme líp než na podzim, hlavně jsme začali dávat góly. Tím, že máme výsledky, se zlepšila i psychika,“ líčí Pavlenka.
On sám k pěti čistým kontům z podzimu přidal další dvě v druhé části sezony. „Je lepší vyhrávat než sbírat nuly. Je sice hezké gól nedostat, z toho má brankář vždycky dobrý pocit, ale co potom, když nemáte body a jste na sestup.“
Po loňském přestupu ze Slavie odchytal ve své první německé sezoně zatím všechna utkání týmu - sedmadvacet v lize a čtyři v poháru.
„Člověk doufá, že začne dobře. Kvůli sobě, pro celkovou pohodu i kvůli fanouškům, aby vás brali. Přijdete jako neznámý hráč z neznáma. První dva měsíce nebyly ideální, neuměl jsem vůbec německy. Ale když pak v srpnu začala sezona, už to šlo.“
Okamžitě se stal oporou. Každý víkend chytá před vyprodanými stadiony proti špičkovým fotbalistům. „Bundesliga je jiný svět, jiná úroveň. Jsem rád, že u toho můžu být.“
Přitom si nemohl stěžovat ani doma. Z Ostravy, s níž na podzim 2015 získal jen čtyři body, ho vykoupila Slavia, která nabírala dech. Po roce a půl slavil titul, poté hned odešel do Německa, byť ho šéf pražského klubu Tvrdík dlouho odmítal pustit.
„Jsem rád, že to dopadlo, že se kluby domluvily. Nebylo to tenkrát jednoduché, ale o dalších věcech bych se nerad bavil,“ vzpomínal Pavlenka.
„V Česku jsem zažil snad všechny možné situace. Když jsem končil v Baníku, nedostali jsme tři měsíce výplatu. Do toho ty špatné výsledky. Ve Slavii všechno fungovalo, jak má. Ale Německo je pořád jinde.“
