„V bráně jsem se cítil v pohodě, ale škoda, že jsem trochu onemocněl,“ líčil po utkání ochraptěle. „Někdy kolem dvacáté minuty jsem ztratil hlas.“
Jinak ale bude na zápas v Baku vzpomínat v dobrém. Sice musel trnout, když sledoval, jak spoluhráči vpředu zahazovali jednu šanci za druhou, ale dokázal udržet koncentraci a v rozhodující chvíli jim pomohl skvělým zákrokem.
Na ukazateli svítil stav 1:2 a 65. minuta, když se před ním úplně sám zjevil střídající Šejdajev. Pavlenka, který dostal šanci místo obvykle chytajícího Vaclíka, nezmatkoval, počkal si a pokus domácího útočníka vyrazil.
„Naštěstí to střelec nedal moc daleko ode mě. Stačil jsem se tam dostat,“ popisoval po zápase své myšlenkové pochody.
Už předtím zvládl složitou situaci, když mu po necelé půlhodině zavařili spoluhráči. Barák se Suchým dlouho otáleli s odkopem, kapitán nakonec poslal balon právě k Pavlenkovi. Ale dost nepřesně, takže měl český gólman co dělat, aby ještě stačil odehrát před dobíhajícím Gurbanovem.
„Nebylo to zrovna ideální, ale naštěstí se to povedlo vyřešit a nic z toho nebylo,“ oddechl si po utkání Pavlenka, který tak inkasoval jen z vymyšlené penalty, kterou deset minut po pauze proměnil Ismajilov.
„Za prvé si myslím, že penalta nebyla. To ať se na mě pan rozhodčí nezlobí,“ kabonil se bývalý ostravský brankář. „Nebyl jsem daleko od toho, abych na míč dosáhl, ale čekal jsem asi moc dlouho.“
Ostatní akce soupeře už příliš nebezpečné nebyly, takže další možnost vyniknout brankář Brém nedostal. Při druhém reprezentačním startu si připsal první vítězství a bral ho s klidem.
„Moc práce nebylo. Čekal jsem, že to tak bude, že Ázerbájdžán bude hrát na rychlé brejky,“ tvrdil po zápase. „Naštěstí jsme tady vyhráli, jen škoda, že jsme neproměnili žádnou další šanci.“
