Velkou zásluhu na vzestupu jihlavského týmu, jenž ještě před šestnácti lety působil pouze krajském přeboru a do druhé ligy postoupil až v roce 2000, má současný ředitel klubu Zdeněk Tulis.
"Myslím si, že naše současné zastoupení ve fotbalových soutěžích na „ledové“ Vysočině rovná malému zázraku," řekl Tulis.
Jak důležitou roli ve vašem životě fotbal hraje?
Mám to štěstí, že kromě svého podnikání se mohu věnovat fotbalu, který je mým koníčkem. To je podle mě největší štěstí, které člověk může mít.
To určitě, zvláště když se navíc člověku daří. FC Vysočina letos postoupila do první ligy. Co pro vás tento postup znamená?
Je to obrovské ocenění práce všech lidí v klubu, všech hráčů trenérů a následně i obrovský závazek do budoucna, abychom v tomto trendu dokázali pokračovat.
Letošní postup Jihlavy hodně lidí překvapil. Vy sám jste uvedl, že předběhl váš původní plán.
Náš úspěch jsme postavili na pevných základech a pevných pravidlech. V celém klubu je velice kvalitní prostředí spolupracovníků, které zákonitě vyústilo v to, že náš postup urychlil. Ale myslím že naším cílem by neměla být pouze první liga.
A co by tedy mělo?
Naším cílem by měl být v budoucnu krásný stadion na Vysočině, perfektně fungující mládež a následně účast v pohárech. To znamená, že teď jsme stále jen v polovině cesty.
Cesta však může nabrat i zcela jiný směr. Například hokejové Dukle se v loňském roce podařilo postoupit do extraligy, poté však nedokázala nejvyšší soutěž udržet.
Myslím si, že případný sestup by pro nás byl pouze zpomalením. Věřím, že jsme natolik silní, že by nás nemohl vykolejit. Že bychom se k cílům, které jsme si vytýčili, stále nějakým tempem přibližovali.
Kdy jste ve váš postup do 1. ligy začal věřit?
Nejdříve je potřeba říct, že hrát o postup nebylo naším letošním úkolem. Já jsem si tak naše postavení v tabulce spíše vychutnával. Ale po utkání v Kunovicích (Jihlava zvítězila 3:1 a probila se na postupovou příčku - pozn. red.) jsem vycítil, že mužstvo začíná po postupu toužit samo. V následujícím utkání s Kladnem jsem se snažil kluky zatížit a otipovat si, jak jsou schopni se s tím psychickým tlakem vyrovnat. A viděl jsem, že to zvládli. (Jihlava remizovala 1:1 a od postupu ji dělily dvě vítězství - pozn.
red.) V ten okamžik se jasně řeklo, že jdeme na postup, protože ho máme ve vlastních rukách. A hráči to poté zvládli jako opravdoví chlapi.
Letošní ročník 2. ligy byl hodně specifický. Ambicióznímu Žižkovu a Vítkovicím byly po korupční aféře v českém fotbale odečteny body, ze soutěže byly kvůli ekonomickým problémům vyloučeni Bohemians. Na kolik tyto vnější faktory úspěšný útok Vysočiny na nejvyšší soutěž ovlivnily?
Samozřejmě mu pomohly. Ale myslím si, že jsme patřili ke klubům, které podávaly seriózní výkonnost. Když se pak taková situace naskytla, my jsme do toho padli rovnýma nohama. Přesto jsme si to museli uhrát, nějak si ty postupové body zasloužit. V soutěži byly i jiné kluby, které toho všeho mohly využít, stejně jako my.
Díky korupční aféře mají české ligové soutěže pokaženou pověst. Jak se to projevuje při jednání s potencionálními sponzory?
Samozřejmě by bylo dobré, kdyby se celá ta situace na Českomoravském svazu již konečně vyřešila. Já zastávám názor, že ani jeden ze současných kandidátů není na tolik silný, aby byl schopen vládnout Českomoravskému svazu. Ať už Hašek nebo Košťál. Vítězem těchto voleb se stal Pavel Mokrý, který ze své kandidatury odstoupil. Protože chlap musí poznat, kdy nemá šanci prorazit. A v tu chvíli musí odejít. To právě udělal Mokrý. Jsem přesvědčen, že musí přijít úplně jiný kandidát, nezatížený tímto prostředím, s pověstí dobrého obchodníka, seriózního člověka a se zkušenostmi s řízením veliké firmy.
Jak složité je sehnat finance na sport v tak chudém kraji, jako je Vysočina?
Je to daleko těžší než jinde. Je to asi poplatné tomu, že to, co na Vysočině pořídíte za korunu, v Brně máte za pět a v Praze za deset.
Část rozpočtu sportovního klubu bývá pokryta i ze vstupného. Váš klub se bude snažit nalákat na zápasy fanoušky, kteří jsou zvyklí chodit převážně na hokej. Jaký očekáváte divácký zájem?
Zájem bude asi menší než o hokej, protože i náš stadion bude menší než hokejový. Počítáme s tím, že když všechno dobře dopadne, budeme na něj moci na podzim pustit dva tisíce diváků. Pevně věřím, že bude vyprodáno, protože ten fotbal samozřejmě děláme pro lidi.
A co v případě, že se týmu nebude dařit? Nebojíte se, že o diváckou přízeň přijdete?
Doufám, že lidi budou natolik soudní a tolerantní, že i když budeme prohrávat, nebo se nebude výsledkově dařit, ocení naší snahu a bojovnost, a budou na fotbal chodit stále.
Jihlavský fotbal však není jen prvoligové mužstvo, dařilo se i ostatním týmům FC Vysočiny. Uplynulou sezonu tak budete zřejmě hodnotit pozitivně.
Je to nejúspěšnější sezona v historii celého vývoje fotbalu na Vysočině. Když si to vezmeme, jsme dnes zastoupeni v soutěžích na úrovni takových velkoklubů jako je Slavie Praha nebo Baník Ostrava.
Podle informací Mladé fronty Dnes projevilo před časem zájem o vaše služby prvoligové Brno. Můžete to potvrdit?
Já jsem Brňák jak poleno a Brnu i fandím. Má filozofie práce s fotbalem v Brně je však poněkud odlišná, než ta stávající. Mimo to jsem Krpolák, a tak mě trochu bolí, že klub, který v Brně fungoval, ve kterém jsem vyrůstal a nakoukl do velkého fotbalu, zanikl. To znamená, že určitou diskusi jsme vedli, ale konkrétní nabídku jsem nikdy nedostal.
Počítám, že v současné chvíli máte spousty práce se zajištěním prvoligového chodu vašeho klubu. Dostanete se vůbec v létě na dovolenou?
Nějaký prostor k odpočinku se určitě najde. Mám na kraji Brna postavený rodinný domek; třeba: teď půjdu sekat trávu a napouštět bazén. Jindy vyjedu na kolo nebo zajdu do posilovny. To jsou nejčastější formy mé relaxace. Bohužel mi ale asi nevyjde čas na to, abych zajel k moři, které miluji. Každý rok k němu v létě jezdím, v zimě pak na lyže. Letos to budu muset nechat až někdy na září, kdy se prvoligová sezona trochu rozeběhne.
