Úvod jarní části Fortuna:Národní ligy se blíží, první ostrý duel sehrajete 5. března. Už se těšíte?
Těšíme, opravdu. Příprava je strašně dlouhá, navíc tato zima byla někdy fakt krutá. Doufáme, že už trochu zvolníme na trénincích, protože toho je fakt hodně.
Už se pomalu rýsuje základní sestava?
Trenér mluvil o tom, že se sestava blíží té základní. Ale ještě máme docela dost zraněných hráčů, takže pracujeme s tím, co máme k dispozici. Už to nějak ladíme. Ale myslím, že jak by mohla základní sestava proti Vyšehradu vypadat, napoví až příští týden. (Generálku na hřišti pražské Dukly sehraje FC Vysočina v sobotu 27. února - pozn. red.)
Říká se, že výsledky z přípravy se nemají podceňovat ani přeceňovat. Ale vy jste ve dvou předchozích zápasech nedokázali dát gól a shodně jste prohráli 0:1. Nejste z toho nervózní?
Ani ne. Já jsem trochu nad věcí, protože vím, že přáteláky jsou specifické. Beru to tak, že sice nyní prohráváme, ale zima na umělé trávě je něco jiného než jaro na přírodní. Hraje se jinak. Že nám to tam teď nepadá, je podmíněné také únavou, navíc nemáme v zápasech ani trochu toho štěstíčka. Takže doufám, že až začneme hrát na trávě, zlomíme to a bude to o něčem jiném.
Na umělou trávu často hráči nadávají, zvlášť ti starší. I vy to berete jako nutné zlo, kdy hrozí větší nebezpečí zranění?
Samozřejmě. Tělo dostává zabrat, achilovky, paty, kolena... Už by byla ta změna potřebná. Navíc jsme na Vysočině, kde je to fakt masakr, i co se počasí týče. Já denně dojíždím ze Znojma a tady je vždy tak o pět stupňů méně.
Vám osobně zimní přípravu zkomplikovala nucená kovidová karanténa. Jak velký problém to byl?
Naštěstí to bylo na začátku přípravy. Odtrénoval jsem prvních pár tréninků, pak se nám nějaké zápasy odložily. A když jsme měli hrát s Líšní, den předtím se mi trošku zvýšila teplota. Nakonec jsem byl covid pozitivní. První tři dny jsem se doma docela trápil, pak už to bylo v pohodě. Akorát jsem vymýšlel blbosti. Nejhorší ale byl první týden po karanténě, než se do toho člověk znovu dostal. Běžíte, nemůžete se pořádně nadechnout, celé tělo vás bolí... Těch pět sedm dní bylo kritických. A pak to zase bylo v pohodě.
Jaké to pro vás bylo, když jste kvůli karanténě nemohl opustit vlastní byt?
Já jsem takový neposeda, nevydržím být celý den doma. Tím, že se mnou musela být celá rodina, jsme trošku vymýšleli blbosti. Stěhovali jsme pokoje, probírali a vyhazovali hračky. Naštěstí jsme se nějak zabavili. Horší to bylo pro děti. Ony jsou v pohodě, chtějí do školky, bavit se venku. A prostě musely být doma. Takže člověk, i když už trochu nemůže, jim chce vymýšlet nějakou zábavu.
Kolik vašim dětem je?
Starší holčičce Milance pět, mladší Vivien dva a půl roku. Takže se nenudíme. (usmívá se)
Když už zmiňujeme věk dětí, vy si musíte trochu jako ve školce připadat i v áčku FC Vysočina. Zatímco vám je 33 let, většina spoluhráčů je o 10 až 15 let mladších. Jak to zvládáte?
Snažím se klukům někdy vysvětlit, že věkem už mám na fotbal a život celkově trochu jiný pohled. Zápasů jsem odehrál o hodně víc než oni, takže se snažím jim poradit. Naštěstí jsem takový v pohodě kluk, že si ze mě mohou udělat srandu a já z nich. Někdy mám pocit, že jsem sklouznul zpátky do jejich věku. A dělám větší blbosti než oni. Jsem v tomhle přizpůsobivý. (směje se)
Fungujete také jako starší brácha, za kterým si mohou přijít pro i mimofotbalovou radu?
Myslím, že je to otevřené. Oni za mnou nemusí chodit, stále se mezi sebou bavíme. Tím, že jsem v normálních debatách otevřený já k nim, jsou i oni ke mně. Někdy fakt plácnu blbost o rodině, o tom, jak jsem byl mladej. A pak je z toho sranda.
A jak reagujete na hudbu, kterou kluci pouští v kabině. Stíháte ji sledovat a poslouchat?
Já do toho moc nekecám. Asi poslouchám něco jiného než kluci. Takže jsem zjistil, že začínám poslouchat nové žánry. Máme v kabině dýdžeje, jako je Karlos Pojezný nebo Louis Arroyo. Když si tam dají ty svoje pecky, tak se člověk někdy diví, co všechno ještě existuje.
Rap, hip hop, nebo něco ostřejšího?
Co pouští Louis Arroyo, tomu nerozumí asi nikdo. (usmívá se) A co poslouchá Karlos, to je od každého něco. Máme dýdžeje, kteří jsou v pohodě. A při některých skladbách fakt někdy raději vlezu do sauny.
Jihlavským fotbalistům by na jaře mohl pomoct i brankář Vejmola |
V zimní přestávce se vrátil po půlroce v Norsku gólman Luděk Vejmola. Jste rád, že přišel takhle zkušený hráč?
Určitě. Luděk je hlavně osobnost na hřišti i v kabině. Věkem, tím, co zažil v Jihlavě, i tím, že byl v zahraničí. Je to pro nás velké plus. Tím, že se vrátil, zvedl konkurenci v celém týmu, nejen na postu gólmana. Jde příkladem, co se týče přístupu k tréninkům. Byl tady Lancman a Číž jako gólmani. Oba odchytali nějaké zápasy a teď pro ně musí být motivace snažit se, aby Luďka dostali z brány.
Sportovní manažer Lukáš Vaculík ocenil i Vejmolovu profesionalitu. Vnímáte to tak také vy?
Přesně tak. Kluci v tomhle musí vzhlížet k Luďovi, já jsem většinou profík až na hřišti. Byl jsem naučený, že jsem si většinu věcí dělal podle sebe. On byl profík od mladšího věku a je to na něm poznat. Přinesl velký profesionální přístup do kabiny.
Pryč je naopak Tomáš Smejkal, který přestoupil do Jablonce. Jak moc vám bude chybět, když byl na podzim vaším nejproduktivnějším hráčem?
Tomáš byl v každém zápase taková nadstavba, když člověk nevěděl, co s balonem, tak to dal jemu. Mohl se na něj spolehnout, měl body. Samozřejmě, měl hodně svých nedostatků. Ale když v utkání třeba jeden gól dal a na druhý přihrál, člověk mu to odpustil.
Trenéři i vedení věří, že velkou posilou bude i návrat uzdraveného útočníka Stanislava Klobásy. Věříte, že už smůlu vybral a bude fit?
Určitě bylo znát, že byl Staník půl roku mimo. I když ho velmi dobře zastoupil Filip Vedral, který šel z postup stopera na útočníka. Klobouk dolů před ním. Ale Staník je hroťák, střelec ve vápně, který je nebezpečný. Má výborné fotbalové myšlení, když se otočí s míčem, dokáže sbírat i asistence. Pro mě jako středního záložníka je hráčem, kterého často vyhledávám. Protože o sobě víme.
Jestli jsem se dobře díval, Filip Vedral se vrátil zpět do obrany. Takže jeho role v útoku aktuálně skončila?
To záleží na tom, jestli budeme všichni zdraví. Zase nám pár hráčů z útoku vypadlo, takže je stále varianta, že může krýt Staníkovi záda. On si to odehraje perfektně asi všude. Vedry je pracant, profesionál, jde všem v týmu příkladem. Takže jestli bude na stoperovi, nebo v útoku, furt je to pro nás plus.
