Jako hráč v nejvyšší domácí soutěži vystřídal pět angažmá. Postupně chytal za Rudou hvězdu Cheb, ostravský Baník, DAC Dunajskou Stredu, pražskou Slavii a Hradec Králové.
„Každé to působení má svoje,“ vzpomíná bývalý brankář Stanislav Vahala. „V Chebu jsem začínal ligu chytat, s Dunajskou Stredou jsme hráli evropské poháry a Slavia je Slavia,“ usmívá se. „Poslední nabídku jsem dostal z Hradce Králové. Tam jsme ligu zachránili a vyhráli Český pohár. Takže to taky bylo úspěšné angažmá.“
Vítězství v domácí pohárové soutěži, které Hradec Králové vybojoval v roce 1994 v penaltovém rozstřelu po finálovém zápase proti Viktorii Žižkov, nebylo pro Vahalu prvním. Totéž se mu povedlo už v roce 1987, kdy shodně na penalty Dunajská Streda ve finále tehdejšího Československého poháru porazila pražskou Spartu.
„To byl tehdy velký úspěch. Jak pro Dunajskou Stredu, tak i pro samotné hráče,“ vzpomíná Vahala.
Zatímco v červnu 1987 v Kopřivnici Vahala odchytal celé utkání, včetně rozhodujících penalt, o osm let později v Praze při klíčové chvíli na hřišti nebyl.
„Penalty vychytal Poštulka, který později odešel právě do Sparty,“ připomíná s úsměvem Vahala, že ve
118. minutě pustil na hřiště jedenadvacetiletého kolegu. Ten se ukázal jako penaltový specialista. Už v semifinále stejného ročníku domácího poháru v rozstřelu vyřadil Drnovice.
Zachytal si i v Poháru UEFA a Poháru vítězů pohárů
S Dunajskou Stredou i Hradcem Králové si Vahala vyzkoušel také evropské poháry. V brance DAC v sezoně 1987/1988 Pohár vítězů pohárů, v němž nejprve v kvalifikaci vyřadili kyperský Limassol (venku 1:0, doma 5:1) a poté v prvním kole těsně nestačili na Young Boys Bern (doma 2:1, venku 1:3).
O rok později hrála Dunajská Streda Pohár UEFA. V prvním kole v domácí odvetě jednoznačně rozstřílela švédské Östers IF (venku 0:2, doma 6:0), poté nestačila na Bayern Mnichov (venku 1:3, doma 0:2). „Na Bayernu se nechytá každý den,“ vzpomíná Vahala na duely se slavným soupeřem. „Myslím, že jsme žádnou ostudu neudělali.“
Pohár vítězů pohárů si Vahala užil ještě jednou: v roce 1995. Tehdy v prvním kole Votroci zničili Kodaň (doma 5:0, venku 2:2) a ve druhém těsně podlehli Dynamu Moskva (venku 0:1, doma 1:3 v prodloužení).
S českými mladíky se podíval do Emirátů i do Holandska
Na východě Čech Vahala, který se postupně za Tomášem Poštulkou a Karlem Podhajským proměnil v náhradníka, ukončil i svou hráčskou kariéru. Stylově se v červnu 1998 loučil v domácím utkání proti Žižkovu, v němž nastoupil na poslední minutu. „Poté jsem začal dělat trenéra brankářů,“ popisuje.
Že byl ve své činnosti úspěšný, dokládá fakt, že působil i u mládežnických reprezentačních výběrů. „Začínal jsem u dvacítky, s Pavlem Vrbou,“ zmiňuje současného trenéra reprezentačního áčka. „V roce 2003 jsme byli na mistrovství světa v Emirátech,“ připomíná šampionát, v jehož základní skupině Češi v Dubaji remizovali s Austrálií a Brazílií a podlehli Kanadě.
„Poté, co Pavel u reprezentace skončil, jedenadvacítku převzal pan Škorpil, s kterým jsme byli na Evropě v roce 2007 v Holandsku,“ popisuje šampionát, na němž česká Lvíčata v základní skupině remizovala s Anglií a podlehla Srbsku a Itálii.
„V té době mi prošli rukama Grigar, Zlámal, Buček a začínal Švenger, který s námi byl v Holandsku jako trojka,“ vzpomíná na bývalé svěřence.
Blízko však má i k současné brankářské jedničce FC Vysočina Janu Hanušovi. „Znám ho od nějakých patnácti, šestnácti let, kdy přišel do Slavie. Společně jsme pracovali nějakých pět, šest let,“ vzpomíná na dobu, kdy Hanuš působil ve slavistickém dorostu a B-týmu. „Takže se nyní na naši spolupráci těším,“ dodává Vahala.
Pohárové zápasy proti Bayernu? To byl velký svátekDunajská Streda je malé město ležící poblíž slovensko-maďarské hranice, ve kterém žije necelých 25 tisíc obyvatel. V listopadu roku 1988 však přitahovalo pozornost sportovních fanoušků (nejen) z celého tehdejšího Československa. Ve druhém kole Poháru UEFA, předchůdce současné Evropské ligy, se totiž místní TJ DAC Polnohospodár střetnul s německým fotbalovým gigantem, Bayernem Mnichov. „Když jsme se dozvěděli, že budeme hrát s Bayernem, po Dunajské Stredě kolovaly zprávy, že dostaneme desítku,“ vzpomíná nový trenér brankářů FC Vysočina Stanislav Vahala, který za tehdy třetí tým československé ligy chytal. V úvodním utkání v Mnichově Dunajská Streda podlehla 1:3. „Vzpomínám na atmosféru na Olympijském stadionu, kam přišlo snad dvacet tisíc fanoušků. V tom obřím hledišti, kam chodívalo osmdesát tisíc lidí, to ani moc vidět nebylo,“ usmívá se. To odveta na Slovensku měla jiné grády. „V Dunajské Stredě to byl svátek. Postavily se mobilní tribuny, aby se na stadion vešlo co nejvíce lidí,“ vzpomíná na historickou návštěvu 15,5 tisíce diváků. „Když se do tak malého města podívá Bayern Mnichov, je to obrovská událost. Pro klub i pro hráče.“ Naděje domácích na překvapivý obrat dvojutkání však vzaly rychle za své. Už v páté minutě se totiž z penalty prosadil Olaf Thon. A ještě v průběhu prvního poločasu stejný hráč, který si později za německou reprezentaci zahrál i na mistrovství světa v Itálii a Francii, přidal druhý gól. Celkově se tak v dvojutkání prosadil hned třikrát. Tým legendárního manažera Uli Hoenesse v celkovém součtu vyhrál 5:1. „Nakonec jsme to, dá se říct, zvládli se ctí,“ komentuje Vahala duel, který je považován za nejslavnější v historii Dunajské Stredy. |
