„Šance na výhru jsme ale podle mě měli. I když jich nebylo moc. Bohužel jsme ani jednu nevyužili,“ povzdechl si osmadvacetiletý brankář aktuálně předposledního FC Vysočina Jan Hanuš.
Nula na vašem kontě obdržených gólů je asi slabou náplastí. Nebo se pletu?
Jasně, že jsem za nulu rád, je moje první v sezoně. Na můj vkus trvalo dost dlouho, než jsem ji vychytal. Na druhou stranu bych bral mnohem raději výsledek 2:1 pro nás.
V Jihlavě už působíte pátou sezonu, je současná situace týmu v nejvyšší soutěži nejkritičtější? Nebo už podle vás bylo i hůř?
Co se týká vyhraných zápasů a získaných bodů, tak to ještě nikdy takové nebylo. Já jsem ale pořád optimista, protože z pohledu herního na tom rozhodně nejsme zle. Naopak. Proto věřím, že se i z téhle situace nakonec dostaneme. Vždyť si jen vezměte zápasy jako například s Hradcem, tam jsme byli jasně lepší. A špatné nebylo ani zatím poslední domácí utkání se Zlínem.
Je váš optimismus opravdu tak velký a nezdolný, nebo se jím pouze všemožně snažíte zakrýt nepříjemnou pravdu a strach?
Ne, takovou mám povahu, jsem prostě optimista. Snažím se být jím v každé situaci. Pořád zbývá do konce sezony spousta zápasů. A pokud vyhrajeme v posledním zápase s Libercem, budeme týmům před námi zase na dohled.
Zmínil jste souboj se Zlínem, který jste prohráli poněkud zvláštním způsobem. Váš spoluhráč Antonín Rosa se přiznal k teči, která změnila původní rozhodnutí sudích. Co jste mu pak v kabině řekli?
To byla složitá situace, ale my se za něj jednoznačně postavili. Ve chvíli, kdy se rozhodčí přímo zeptal, nešlo říct nic jiného. Nikdo Tondovi nic nevyčítal. A já jsem si pak pomyslel, že nám to sice nepomohlo k bodům, ale byl to dobrý vzor pro ostatní.
Jak byste reagoval vy, kdyby se byl býval rozhodčí obrátil se stejnou otázkou na vás? Vy jste přece tu situaci také viděl...
Řekl bych mu pravdu, že si nejsem jistý. Opravdu jsem nevěděl, kdo ten míč tečoval. Před Tondou se tam mihl ještě jeden zlínský hráč.
Už bylo řečeno, že v Jihlavě působíte pátým rokem. Cítíte se být víc Jihlavan, nebo pořád ještě tíhnete spíš k Praze?
Teď už jsem Jihlavan. Před třemi lety jsme si tady s manželkou pořídili byt a trávíme tu veškerý čas. Užíváme si zdejší pohodu, chodíme na procházky s naším psem. Jihlava je klidné město.
Pozorný divák si určitě také všiml, že oproti minulým letům jste změnil image. Světlá barva vlasů má nějaký specifický důvod?
Těch je víc. Třeba abych ladil s dresem. Ale ne, ve skutečnosti jsem se prostě rozhodl pro změnu a myslím si, že je vždycky důležité, aby byl každý člověk co nejvíc svůj.
