Když po pátečním domácím utkání s Vlašimí (3:0) novináři při odchodu ze hřiště zdrželi hlavního hrdinu zápasu, střelce dvou gólů Lukáše Zoubeleho, přiběhl trenér Martin Svědík a zakřičel: „Prosím vás, můžete ho pustit do kabiny? Tam deset, dvacet lidí čeká,“ požádal o rychlé ukončení rozhovoru.
Chtěl, aby si jeho svěřenci mohli společně užít pozápasový pokřik a oslavu vítězství.
Není divu. Ještě loni na něj prvoligová Jihlava ve Fortuna:Národní lize čekala více než měsíc. „Bylo to dlouhé a všem teď spadl kámen ze srdce,“ usmál se Zoubele. „Konečně se zase odrazíme a pošlape to lépe,“ věří.
Mužstvo si musí sednout, vstřebat změny v kádru
Jihlava po sestupu z elitní soutěže do druhé ligy vstoupila famózně: dala rychle zapomenout na letní průvan v hráčském kádru a odstartovala čtyřmi výhrami v řadě.
Jenže poté vedení klubu muselo reagovat na ekonomické potíže, do kterých se po vleklých problémech generálního partnera, stavební společnosti PSJ, dostalo – a kvůli naplnění rozpočtu prodalo další dvě opory: německého obránce Tilla Schumachera a slovenského záložníka Jozefa Urblíka.
A na výsledcích Vysočiny se to hned odrazilo: nejprve remizovala v Sokolově a doma s Vítkovicemi, poté prohrála ve Varnsdorfu a rovněž doma s Hradcem Králové.
„Čtyřikrát po sobě jsme neuspěli a každý začal mluvit o výsledkové mizérii. Ale je to logické, mužstvo prošlo tolika změnami. Bude chvíli trvat, než se sehraje a než změny vstřebá,“ vysvětluje kouč Svědík. „Začali jsme skvěle, pak nějací hráči odešli. Jsou tady noví kluci, všechno si musí sedat,“ uvědomuje si Zoubele. „Ale musíme se zase vrátit na vítěznou vlnu,“ přeje si.
Šanci má Jihlava ideální – v nejbližších kolech ji čekají soupeři ze druhé poloviny tabulky: v sobotu hraje v Třinci, poté přivítá Chrudim a následně cestuje na Žižkov.
„Změny jsou na úkor kvality. Hráči, co nehráli, nejsou v optimální formě, nejsou tak rozehraní, jak bychom potřebovali,“ upozorňuje jihlavský trenér.
O ambicích Jihlavy v jarní části soutěže každopádně rozhodne až zimní přestávka. „Musíme si říct, jestli se sežene generální partner, nebo se budou prodávat další hráči,“ naznačuje možnosti Svědík.
Zoubele druhý gól vstřelil i přes křečeKdybyste se jihlavského záložníka Lukáše Zoubeleho zeptali, kdy naposledy vstřelil v jednom utkání dva góly, pokrčil by rameny. „V ligových zápasech asi nikdy. Takže to byla premiéra,“ usmál se dvaatřicetiletý fotbalista. Premiéra to skutečně byla. Ale jen za dobu, kdy obléká dres FC Vysočina, tedy poslední dvě sezony. Podobný kousek se totiž Zoubelemu už jednou povedl –a dokonce v nejvyšší soutěži! V dubnu 2016 se dvakrát během pouhých čtyř minut prosadil v Liberci. Jenže spokojený být tehdy nemohl, svými zásahy jen mírnil porážku Brna 2:4. „Hlavní je, že jsme teď vyhráli,“ potěšilo ho. „Jsme za to vítězství moc rádi a myslím, že bylo zasloužené.“ Oproti předchozím dvěma zápasům, ve kterých nedokázala vstřelit ani branku, tentokrát Vysočina podala kvalitnější výkon. Především v ofenzivě. „Měli jsme daleko větší touhu vstřelit gól. Co však bylo v koncovce špatné, to byl důraz a tlak. Máme hodně standardek a nejsme schopni míč dopravit do branky,“ mrzelo trenéra Martina Svědíka. Přidat potřebuje i defenziva. „Takové dvě tři šance si Vlašim vytvořila. V tom se musíme zlepšit. Protože stále soupeřům nabízíme příležitosti. Někdy je potrestají a my to horko těžko obracíme,“ zpytuje svědomí Zoubele. Toho naopak potěšily jeho zásahy. „Před prvním jsem šel ve sprintu do skluzu, to je i o štěstí. Snažil jsem se míč trefit a vyšlo to výborně,“ usmíval se. „Posledních pět minut mě chytaly křeče, tak mě trenér poslal nahoru. A z propadlého míče jsem šel sám na branku a trefil to levačkou vedle gólmana,“ dodal. |
