„Vyrazilo mi to dech,“ říká jihlavský odchovanec, který v A-týmu FC Vysočina strávil dlouhých dvanáct sezon. „Když před třemi lety Jihlava odvolala v průběhu podzimu hlavního kouče poprvé (Františka Komňackého – pozn. red.), byl to pro mužstvo dobrý impulz. Ale že se to opakuje v takové pravidelnosti, to dobré není,“ připomněl, že Komňackého v roce 2014 následoval Petr Rada, v roce 2015 Luděk Klusáček a nyní Michal Hipp.
„Hráči to musí vnímat, protože časové úseky trenérských výměn se zkrátily,“ připomíná Michal Kadlec – další fotbalista, který v Jihlavě strávil dvanáct let – že v mezidobí u jihlavského týmu působili také Roman Kučera (společně s Josefem Jinochem – pozn. red.) a Milan Bokša. Celkově tak Vysočina od června 2012, kdy se vrátila do ligy, nahradila už šest trenérů.
„Myslím si, že tak často měnit trenéry není asi to úplně nejlepší,“ říká exjihlavský útočník Pavel Simr. „Ale snad vedení ví, co dělá. Vždy se říká, že je snazší vyměnit jednoho trenéra než čtyři pět hráčů. Ale je to fakt zvláštní.“
Podle Veselého šlo o unáhlený krok. „Čekal jsem, že to Hipp ještě ustojí. Že minimálně do Jablonce mužstvo povede a budou se to snažit zlomit domácím utkáním,“ připomíná sobotní bitvu. „Já osobně bych v této fázi asi ještě vyčkal. Ale to je můj pohled zvenku.“
Podobný názor přidává Simr. „Možná to chtělo vydržet až do zimy,“ říká. „Na druhou stranu, třeba by mezi tím Jihlavě ujel vlak úplně. Je to těžké,“ uvědomuje si.
„Dospělý fotbal je o výsledcích. Když vezmete mládežnické kategorie, tam není takový tlak na to, dělat body,“ myslí si Kadlec. „Bohužel jste tlačení, sezona rychle utíká. A nějaké rozhodnutí se musí udělat. Nikdo nikdy nechce sestoupit.“
Také slovenský kouč podle vedení jihlavského klubu doplatil na jediné: výsledkově nevydařené zápasy. „Co jsem zaslechl, herní projev mužstva byl dobrý. Minimálně v úvodních třech zápasech, kdy kluci hráli dobře a akorát jim to tam nepadalo,“ přemítá Veselý. „S Plzní vedli, měli šance na druhý gól. Nedali – a soupeř to otočil. To se občas stává,“ připomíná.
„Postupně se z té dobré hry, kdy je každý chválil, dostali pod výsledkový tlak. Každý zápas už museli hrát o všechno,“ myslí si. „A pak, když dostanete první gól, víte, že je to strašně složité. Protože bod je málo a vy potřebujete dát dvě branky. A pak je to čím dál tím těžší...“
Nový impulz by však týmu mohl prospět. „Michal Bílek je zkušený kouč, který za sebou má úspěšnou hráčskou i trenérskou kariéru,“ říká Kadlec. „Takže věřím, že mužstvu pomůže. A že se Jihlava začne zvedat. Protože i co se týče kádru, tak si myslím, že je kvalitní. Třeba se jenom potřebují chytit jedním výsledkem.“
O síle jihlavského týmu nepochybuje ani Veselý. „Z mého pohledu je mužstvo o hodně silnější, než bylo na jaře,“ tvrdí jedna z klubových ikon. „Pan Bílek je sice po svém angažmá u nároďáku trochu kontroverzní a začátek bude mít hodně těžký. I reakcemi od lidí,“ uvědomuje si. „Kéž by ale mužstvo zvedl. Možná už za čtyři kola ho tu budou všichni plácat po ramenou. I ti, co na něj dříve nadávali,“ dodává.
Z hlavního trenéra asistent? Netradiční řešení, říká Komňacký Nový jihlavský trenér Michal Bílek (vpravo) v rozhovoru se svým asistentem Michalem Hippem. Když na začátku tohoto týdne MF DNES oslovila fotbalového trenéra Františka Komňackého se žádostí o to, zda by okomentoval současnou situaci v FC Vysočina, mluvil o tom, že vedení jihlavského klubu by mělo hráčům připravit šokovou terapii. Na jeho slova došlo velice brzy. Už o dva dny později měli jihlavští fotbalisté nového hlavního trenéra. „Nepřekvapilo mě to,“ usmál se Komňacký. „Mluvili jsme o tom, že v Jihlavě jsou na podobná řešení zvyklí. Vždycky je to první možnost, která se naskytne a funkcionáře napadne. Navíc v Jihlavě mají zkušenost, že to může pomoct. Tak k tomuto kroku sáhli.“ Pro Komňackého, který FC Vysočina z pozice hlavního trenéra vedl v letech 2012 a 2013, určitě není nový kouč jihlavského klubu neznámou. S Michalem Bílkem totiž spolupracoval i u národního týmu – se kterým společně v roce 2012 postoupili do čtvrtfinále mistrovství Evropy. „Míša Bílek je podle mě dobrý trenér, to bezesporu. Soudím tak nejen z toho vzájemného kontaktu, ale i vzhledem k jeho minulým štacím, které třeba ve Spartě prožil,“ připomíná Bílkův zisk double – vítězství v lize i domácím poháru v roce 2007. „Je pravda, že se pohyboval spíše ve velkých klubech a práce u menšího, regionálního klubu pro něj bude určitě změnou. Ale myslím si, že to pro něj bude zajímavá výzva,“ tipuje Komňacký. „Věřím, že je to trenér, který může dát týmu nový impulz.“ Co však zkušeného trenéra, který získal mistrovský titul v roce 2004 s Ostravou a o dva roky později s Ružomberkem, překvapilo, bylo, že u jihlavského týmu zůstal i dosavadní hlavní kouč Michal Hipp. Ten se posunul do role Bílkova asistenta. „Je to docela netradiční řešení. Trošku mě překvapilo, že s tím Míša Hipp souhlasil. Není to běžné,“ podivuje se Komňacký. „Na druhou stranu on má s asistentskou prací bohaté zkušenosti. Ať už u slovenského ‚nároďáku‘, nebo ve Slovanu Bratislava,“ připomíná. „Takže tu funkci, myslím si, zvládne docela v pohodě.“ V Jihlavě však Hipp zažije sesunutí o post níž. „Málokterý trenér, když už si čichne k tomu, že pracuje sám a jako hlavní, se dokáže vrátit zpátky do pozice asistenta,“ myslí si Komňacký. „Ale svědčí to o tom, že má k Jihlavě dobrý vztah. Že se mu tam pracuje dobře a necítí to jako nějakou degradaci.“ Hippa si však za asistenta údajně vybral sám Bílek. Něco podobného Komňacký nikdy neudělal. „Možná skoro vždycky jsem měl zájem na tom, aby u týmu zůstal asistent, který tam působil předtím,“ vzpomíná. „Ale v životě se mi nestalo, že by jako asistent zůstal hlavní trenér,“ dodává čtyřiašedesátiletý kouč. |
