"Ještě by mi měli udělat odlitek hlavy, nosu, ucha, zad a holeně," vtipkoval Nezmar v narážce na to, že góly střílí různými částmi těla.
Čím jste dal nejvíc gólů?
Snad vším kromě nohou... Hodně branek jsem vstřelil hlavou, ale ta by se těžko obtiskávala. Jeden z posledních jsem proti Olomouci dosáhl nosem. A ten stý zase holení.
Máte na ten umělecký odlitek svých nohou připravené důstojné místo?
Abych se přiznal, zatím ne. Ale nějak se mi ty medaile a další věci hromadí, i konec kariéry se blíží, takže o tom začínám čím dál víc přemýšlet.
Zřídíte si soukromou síň slávy?
Možná něco takového, ale přemýšlím i o tom, že bych nějaké předměty mohl vystavit v Hlavnici, kde jsem začínal. Tamní tělovýchovná jednota slaví padesát let výročí.
Který z té vaší stovky gólů byl nejkurióznější?
Těch kuriozit bylo dost a dost. Já ale velice rád vzpomínám na góly, které přinesly důležitá vítězství. Jeden z nejdůležitějších padl do stejné brány jako ten stý. Bylo to proti Žižkovu v první mistrovské sezoně, to tady nebyl krásný trávník jako dnes, ale hluboké bahno. Trefil jsem se v 93. minutě a byla to taková dorážka z metru, nebál bych se říct, že šmudla. Ale zajistila nám tři body.
Jan Nezmar obtiskl své nohy, kterými nastřílel podstatnou část ze svých 100 gólů v nejvyšší soutěži.
Jan Nezmar obtiskl své nohy, kterými nastřílel podstatnou část ze svých 100 gólů v nejvyšší soutěži.
Jan Nezmar brzy obtiskne své nohy, kterými nastřílel podstatnou část ze svých 100 gólů v nejvyšší soutěži.
Děláte si legraci z toho, že dáváte "šmudly". Neštve vás ale, že to o vás někteří lidé říkají zlomyslně?
Jestli to tak někdo myslí, je to jeho věc. Mě neštve, že jsem dal gól nosem. Kdybych ho proti Olomouci nedal, vůbec by nepadl. Vstřelit gól je pro mě ten nejkrásnější pocit a je mi úplně jedno, jak padne. Kolikrát se po zápase, který skončí 0:0, říká: Kdyby tak tam spadla nějaká haluz. A to je přesně ono. Důležité je míč do branky nějak dorazit, když už to nemůže být tak krásná střela jako ta Dočkalova v posledním zápase.
Jak to, že jste skoro vždycky na hřišti na správném místě?
Intuice, instinkt a hlavně chuť dávat góly. Situací, kdy se balon odráží před bránou, je strašná spousta a jde jen o to být procentuelně co nejvíc v těch místech, kde něco důležitého probíhá. Kolikrát to i bolí, takže se člověk nesmí bát, musí mít hlad a samozřejmě štěstí.
Studujete, odkud jste dal nejvíc gólů a kam se příště postavit?
Jedna ze zásad pro hrotového útočníka je při akci ze strany nabíhat na přední tyč. Obránce pak nemůže míč odhlavičkovat nebo odkopnout a já můžu střílet na branku. Nebo odpoutám pozornost a míč projde za mě, kde to může někdo dorazit. Je to jedna ze základních pouček, kterou teď hodně opakuju mladému Vojtovi Hadaščokovi, který do týmu přišel.
Vstřelil jste sto ligových gólů. Kdy načnete druhou stovku?
Věřím, že v příští sezoně. Teď už bohužel nemůžu. V pátek jdu na operaci. Dlouho jsem přemáhal zranění, tělo mě varovalo, ale já ho moc neposlouchal a trenéři chtěli, ať hraju, až z toho vznikl větší problém. Nemělo by mi to ale zabránit, abych se na začátku letní přípravy připojil k týmu. Doufám, že se domluvím s Libercem na další spolupráci, podepíšu novou smlouvu a budu moct přidat další góly.
Čeho přesně se ta operace týká?
Lékaři mi v oblasti třísel musí napravit břišní stěnu, která na obou stranách povolila. Břicho dlouho muselo držet stehenní přitahovače, které byly zraněné.
Liberecký Jan Nezmar (vlevo) se raduje z gólu s Miroslavem Holeňákem.
Liberecký Jan Nezmar slaví gól.
Liberecký Jan Nezmar kryje míč v utkání proti Bohemians 1905.
Hrál jste pod injekcemi?
Problém vznikl už ve čtvrtém jarním kole s Boleslaví. Na tréninku jsem si otočil koleno, natáhl si postranní vazy. Koleno mi opíchávali, ale musel jsem nastoupit, protože to po třech prohrách byl stěžejní zápas. Koleno sice vydrželo, jenže to odskákal stehenní přitahovač, který kompenzoval to, že nemůžu zatěžovat koleno naplno. Tak jsem s tím hrál dál, až se přidal druhý přitahovač, a v zápase s Brnem už mě chytlo břicho a nemohl jsem dál trénovat. Od zápasu s Teplicemi jsem nastupoval pod prášky a do posledního zápasu s Bohemkou, ve kterém jsem dal stý gól, jsem ani nechtěl nastoupit, tak velké byly bolesti.
Letos jste dal deset gólů, to je nejvíc za posledních deset let. Co stojí za vaší střeleckou renesancí?
Jsem koncový útočník, který se spoléhá na dobrou práci mužstva. V úvodu jara jsme sice třikrát prohráli, ale pak jsme se vrátili ke způsobu, který jsme si v přípravě ověřili, a já měl štěstí, že jsem byl na konci souhry těch akcí.
