Jedna šmudla a všechno bylo rázem hotovo

P r a h a - Žádná vzletná gesta, bláznivé obíhání stadionu nebo řetězec těl, předvádějících živou stonožku. Fotbalová Sparta nejuchala, svůj postup do Ligy mistrů si poměrně v klidu vychutnala. Jiří Jarošík si padl do náruče s René Bolfem a pak se mu pokusil naskočit na záda, to bylo vše. Ostatní zamávali divákům, vyměnili si dresy s Moldavany a kráčeli do kabin. "Vždyť to byla povinnost, tak jaképak slavení," vysvětlil Josef Obajdin, autor vítězného gólu.

Sebejistě hrála včera Sparta. Nebyl to vůbec žádný uragán, ani krása, ale pečlivá kontrola vývoje hry. Ani chloupek nervozity,i když nepřicházel uklidňující gól. "Hlavní bylo uhrát to v obraně na nulu," řekl trenér Ivan Hašek. "Kišiněv se zakopal před šestnáctkou, bránil jako v házené, těžko se pak dává gól. Důležitá byla ta nula v obraně." Čtyři velké šance, ale nic z nich. To mohlo s mužstvem zamávat. Třeba se zjevit přízrak Slavia, její selhání s Doněckem.  "Tak to ani náhodou, přeci nebudou dva černé dny za sebou. Měli jsme hru pod kontrolou," věřil Obajdin.

Nakonec právě on rozhodl. "Taková šmudla, ani jsem míč pořádně netrefil," přiznal se. Ale nevadilo mu to. Sedmý zápas v sezoně a jeho sedmý gól. Pokaždé se trefí. "Já si věřil, že ho dám. Sedmičku mám v datu narození, líbí se mi. A mám ještě jedno šťastné číslo, jedenáctku, tu nosím na dresu. Až k ní bych to chtěl s těmi góly dotáhnout."